Rozvod a trvalé bydliště

S manželem se chceme rozvést a řešíme otázku bytu a střídavé péče. Byt je pořízen do OV před manželstvím v roce 2003 na úvěr, (ten už je společně splacený), manželé jsme od roku 2005, manžel je vlastníkem 2/3 bytu a já 1/3. Máme 2 děti ve věku 9 a 12 let. Nájem bytu platím já již 6 let, co jsem nastoupila po rodičovské dovolené do práce. O děti i byt se řádně starám, jak říká manžel, že je to jenom servis, a že když bude chtít, tak mě vystěhuje. Dohodli jsme se, že by bylo dobré byt napsat na obě děti rovným dílem a střídavá péče by probíhala po týdnu ve stávajícím bytě tak, aby to děti co nejméně zatížilo. Jenže problém je, že manžel chce, ať se co nejdříve vystěhuju a ať si zruším i trvalé bydliště, nebo ať mu platím nájem. A navíc nevím, zda to jde přepsat na děti, když nejsou plnoleté, a jak by to bylo s mým trvalým bydlištěm.

Odpověď – 1. část

V prvé řadě si Vás dovolím upozornit, že si nejsem zcela jist, zda se Váš dotaz vztahuje k bytové problematice, či zda se spíše nejedná o oblast rodinného práva. Přesto se Vám pokusím alespoň v obecné rovině odpovědět na Vaše dotazy.

Pokud jde o vlastnictví bytu. Z vašeho dotazu vyplývá, že předmětný byt jste společně s manželem nabyli ještě před uzavřením manželství. Byt je tedy v podílovém spoluvlastnictví, kdy Váš manžel je výlučným vlastníkem podílu o velikosti 2/3 a Vy jste výlučným vlastníkem podílu o velikosti 1/3.

V rámci situace platby za bydlení mi není zcela jasné, komu byste měla platit nájemné, když vlastníky bytu jste Vy a Váš manžel. Mám tedy za to, že máte na mysli hrazení záloh na služby (elektřina, voda, plyn).

Nicméně pokud uvádíte, že tyto platby hradíte 6 let pouze Vy, tak považuji za nutné Vás upozornit na některé skutečnosti vztahující se k problematice společného jmění manželů (dále jen „SJM“). Pokud u Vás nedošlo k nějaké modifikaci SJM (např. režim odděleného jmění) a pokud tak společné jmění podléhá zákonnému režimu, tak nelze tvrdit, že jste 6 let hradila služby sama, neboť tyto služby byly hrazeny z finančních prostředků náležících do SJM.

Na tomto by nic nezměnila ani skutečnost, že s manželem máte každý vlastní účet (účet vedený na jméno pouze jednoho z vás), neboť veškeré finanční prostředky na těchto účtech jsou rovněž součástí SJM a v případě rozvodu a vypořádání společného jmění se budou finanční prostředky na obou účtech dělit rovným dílem.

V tomto směru Vás nicméně upozorňuji, že problematika jednotlivých režimů SJM a následného vypořádání SJM přesahuje oblast bytové problematiky, a proto Vám doporučuji se v této věci obrátit na advokáta, který Vám se znalostí všech podrobností poskytne kompletní právní služby.

Odpověď – 2. část

Pokud jde o Váš druhý dotaz, kdy manžel trvá na Vašem vystěhování z předmětného bytu, tak vycházím z toho, že v současné době bydlíte v předmětném bytu společně a řešíte situaci bydlení po rozvodu. 

Nejprve bych k tomu rád uvedl, že manžel není oprávněn Vás jednostranně vystěhovat z předmětného bytu. Takovýto postup by byl zcela v rozporu se zákonem. Jeden ze spoluvlastníků není oprávněn provést vykázání či jakýmkoliv způsobem vykázat minoritního spoluvlastníka z předmětu spoluvlastnictví. V době před rozvodem to navíc není možné ani z důvodu toho, že se v bytu nachází společná rodinná domácnost a manžela nic neopravňuje k tomu Vás nutit společnou domácnost opustit. Výhrůžky vystěhováním, které vůči Vaší osobě Váš manžel adresuje tedy nemají žádnou oporu v zákoně a pokud by Váš manžel učinil nějaké kroky směřující k Vašemu vystěhování, tak případně vyhledejte odbornou pomoc advokáta, se kterým se domluvíte na dalším postupu.

Pokud se na bydlení v době po rozvodu s manželem nedomluvíte, tak zákon v tomto směru stanoví, že zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu takového práva. Vzhledem ke skutečnosti, že byt je předmětem podílového spoluvlastnictví, bude se postupovat podle ustanovení o zrušení podílového spoluvlastnictví. Pokud situace nebude řešitelná dohodou, bude nutné ji vyřešit soudní cestou, nikoli tedy jednostranně z vůle Vašeho manžela. 

Odpověď – 3. část

Návrh na změnu trvalého pobytu můžete podat Vy, popř. vlastník předmětné nemovitosti, ve které máte Vy trvalý pobyt nahlášen. Jedná se o administrativní krok prováděný na obecním úřadě. Ve Vašem případě platí, že pokud nepodáte návrh na změnu trvalého pobytu Vy, popř. Vaše děti v případě, že na ně bude převedeno vlastnické právo k předmětnému bytu, Váš trvalý pobyt v tomto bytě zůstává. V případě, že byste se z tohoto bytu odstěhovala do jiného, můžete si samozřejmě zažádat o změnu trvalého pobytu na adresu novou.

Závěrem si dovoluji uvést, že převod vlastnického práva k nemovitosti na nezletilé děti lze provést, nicméně občanský zákoník přímo stanoví povinnost, podle které musí být nabytí nemovitosti nezletilým schváleno příslušným soudem, jinak se k takovému nabytí nepřihlíží.

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS