Požár v bytě bývalého manžela

Jako manželé jsme získali pronájem družstevního bytu v bytovém družstvu. V rozhodnutí o přidělení bytu je uveden jako člen družstva bývalý manžel. Spolu s členem jako další bydlící jsou uvedeni manželka a dítě. S manželem jsme se rozvedli, jsou to 4 roky, a nedošlo mezi námi k majetkovému vyrovnání. V bytě zůstal bydlet manžel, já tam mám dosud trvalé bydliště, dcera má již trvalé bydliště jinde. Letos bývalý manžel způsobil v bytě požár, při kterém zemřel. Dosud neproběhlo dědické řízení. Byt bývalý manžel neměl pojištěný. Družstvo žádá sanaci kvůli zápachu po dceři a v důsledku požáru jsou poškozená okna, a odmítá hradit jakékoliv náklady. V měsíčních poplatcích družstvu platil bývalý manžel pojištění. Mám jako bývalá manželka dosud nějaká práva ve vztahu k bytovému družstvu a bytu? Jaká práva k bytu bude mít dcera jako jediná dědička? Kdo platí poškozená okna, případně jejich výměnu, a kdo platí sanační práce ve vyhořelém bytě? 

Odpověď

Předně mi dovolte uvést, že členství v bytovém družstvu zakládá toliko právo nájmu družstevního bytu, tedy daný člen není vlastníkem družstevního bytu, nýbrž pouze jeho nájemcem. Vlastníkem je pak i nadále bytové družstvo. Na nájem družstevního bytu se užijí jednak speciální ustanovení upravující bytová družstva v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodník korporacích (dále jen „ZOK“), a dále též ustanovení o nájmu bytu obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“).

Co se týče vzniku členství v bytovém družstvu za dobu trvání manželství pak dle staré i současné právní úpravy platí, že členem se stává i druhý z manželů, ledaže byl družstevní podíl manželem nabyt způsobem zakládajícím jeho výlučné vlastnictví.

Ve vztahu k zániku manželství pak dle současné právní úpravy platí, že společné členství manželů v bytovém družstvu zaniká vypořádáním společného jmění manželů nebo marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání. Tuto lhůtu stanovuje občanský zákoník na tři roky. Pokud se manželé v této lhůtě nedohodnou na vypořádání společného jmění, připadne pak družstevní podíl v bytovém družstvu do vlastnictví toho z manželů, který jej jako vlastník výlučně užívá.

Pokud by však i po zániku manželství užívali družstevní podíl (tj. obývali družstevní byt) oba manželé, stal by se družstevní podíl podílovým spoluvlastnictvím obou z nich. Následně by se případné vypořádání spoluvlastnického podílu provedlo dle obecných pravidel pro zrušení spoluvlastnictví.

Problematika přechodu družstevního podílu na dědice je upravena v ustanovení §737 ZOK, dle kterého na dědice družstevního podílu v bytovém družstvu přechází buď nájem družstevního bytu anebo alespoň právo na uzavření takové nájemní smlouvy. K přechodu družstevního podílu pak dochází i se všemi pohledávkami bytového družstva za zůstavitelem.

Odpověď – 2. část

V případě, že bude dědictví předluženo, má pak dědic právo dědictví odmítnout. Nicméně dědictví je možné odmítnout pouze jako celek a nelze tedy odmítnou pouze určitou část.

Co se týče otázky pojištění, obecně je nutno uvést, že pojištění družstva se zpravidla nevztahuje na vnitřní vybavení bytu. Toto pojištění se zpravidla vztahuje pouze na společné prostory, obvodové zdi, atd. Příkladem události, na kterou by se takové pojištění vztahovalo, je například zatékání dešťové vody do společných prostor domu či zranění osoby na chodníku před domem v důsledku pádu sněhu ze střechy. Pokud tedy Váš bývalý manžel neměl sjednáno samostatné pojištění domácnosti, nebude zřejmě možné domáhat se náhrady škody na vybavení bytu po bytovém družstvu.

Nicméně pro konečnou odpověď by bylo nutné znát konkrétní znění stanov daného bytového družstva a též nájemní smlouvy, kterou měl Váš bývalý manžel s bytovým družstvem uzavřenu.

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS

Pixabay