Dostal jsem se do pře s Residimo, s.r.o., nesouhlasím se zvýšením nájmu u smlouvy na dobu neurčitou (neinformovali v rámci inflačního zákonu a je to víc jak 200 korun a opírají se o tvrzení, které má být součástí podmínek najmu bytu společnosti Residimo). Podle nich jsem podepsal podmínky nájmu bytu společnosti, kde je tato formulace: Nedohodnou-li se pronajímatel s nájemcem jinak, může být výše nájemného stanovena pronajímatelem pro každý kalendářní rok počínaje 1. lednem 2015 dle sazby rozhodné pro stanovení nájemného za předcházející kalendářní rok (poprvé, tj. pro rok 2015, dle sazby 2014) zvýšené max. o 7 % (slovy: sedm procent) dané sazby + navýšení dle inflační doložky.“ Tento rok mi nájem zvedli o více jak dvě stě korun, bez žádného infa dle inflační doložky, jenom při prodloužení smlouvy. Dostal jsem se do fáze, kdy mi řekli, že už si mám stěžovat písemně, pak napsali, že pokračují v řešení. Chtěl bych se zeptat, jak mám postupovat? Když podepíšu smlouvu na dobu určitou na další rok, můžu si zpětně stěžovat? Když smlouvu nepodepíšu, a budu trvat na tom, že mi nemůžou zvýšit nájem o tolik. Může se stát, že mi ji neprodlouží i po takovém jednání a mém upozornění na všechny zmíněné věci? Má pronajímatel nějakou státem nařízenou lhůtu, kdy vám musí říct, že smlouvu na dobu určitou neprodlouží? Ještě bych se chtěl zeptat, jestli vůbec musím znovu podepisovat nějaké nové podmínky nájmu bytu společnosti Residimo?
Ačkoliv to ve svém dotazu výslovně neuvádíte, vyplývá z něj, že v současné době užíváte byt na základě nájemní smlouvy uzavřené na dobu určitou, z čehož budu ve své odpovědi vycházet.
Nájemní vztah uzavřený na dobu určitou končí uplynutím doby, na níž byl sjednán. K poslednímu dni ujednané doby zaniká právo nájemce byt užívat a vzniká mu naopak povinnost vyklidit užívaný byt. Pokud tuto povinnost nájemce odmítne splnit dobrovolně, může se pronajímatel jejího splnění domáhat prostřednictvím žaloby na vyklizení.
Žádné zákonné ustanovení nezakládá pronajímateli povinnost nabídnout bývalému nájemci byt opět k pronájmu, ačkoliv k takové nabídce v praxi (zejména v případě, kdy v průběhu nájmu nedocházelo k žádným problémům) často dochází. Je tedy plně na jeho uvážení, zda nájemci nabídne uzavření nové nájemní smlouvy a není omezen žádnou lhůtou.
Jediná možnost „prodloužení nájmu“, se kterou občanský zákoník počítá, je situace, kdy dojde k automatickému obnovení nájmu. Předpokladem, který musí být naplněn, aby mohlo k obnově nájmu dojít, je v prvé řadě skutečnost, že nájemce užívá byt nepřetržitě tři měsíce po dni, kdy měl skončit nájem. Druhým předpokladem je absence písemné výzvy pronajímatel k tomu, aby nájemce byt užívaný bez právního titulu opustil. V případě, že pronajímatel nájemce nevyzve a ten byt užívá nepřetržitě 3 měsíce po skončení nájmu, nájemní vztah se automaticky obnovuje, a to na stejnou dobu, na jakou byl sjednán původně, nejdéle však na 2 roky.
Pro úplnost ještě doplňuji, že smluvní strany se mohou od shora uvedeného ustanovení o automatickém obnovení nájmu v nájemní smlouvě odchýlit. Mohou se například dohodnout na tom, že k obnovení nájmu dojde, nedá-li pronajímatel nájemci měsíc před skončením nájmu najevo, že nemá zájem o obnovení nájmu, případně automatické obnovení nájmu vyloučit.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS