Možnosti převodu podílů družstevních bytů

Lze převod družstevního podílu v bytovém družstvu provést také darovací smlouvou podle ustanovení občanského zákoníku, jestliže lze převod provést kromě smlouvy o jeho převodu také jednoduchými prohlášeními převodce a nabyvatele? Druhý dotaz: Může člen bytového družstva pořídit o svém družstevním podílu v tomto družstvu závěť – odkaz v závěti, dodrží-li ustanovení občanského zákoníku, zejména o nepominutelném dědici a ustanovení zákona o obchodních korporacích o přechodu družstevního podílu a stanov družstva o tom, kdo může být členem bytového družstva? Tyto otázky zajímají v našem družstvu nejstarší členy (se společným členstvím a vdovce/vdovy), kteří by rádi uspořádali někdy složité vztahy v rodinách, aby docílili např. toho, aby převodem družstevního podílu na jednoho z manželů nedošlo k tomu, že se tento podíl stane součástí společného jmění manželů.

Odpověď – 1. část

Právní úpravu převodu družstevního podílu nálezném v ust. § 599 a násl. a na ně navazujícím ust. § 736 zákona o obchodních korporacích, ze kterých se podává následující.

Družstevní podíl, který představuje souhrn majetkových i nemajetkových práv a povinností plynoucích z účasti člena v družstvu, je ve vlastnictví člena družstva. Člen družstva může se svým družstevním podílem v mezích zákona a v souladu se stanovami volně disponovat; především jej může převést, a to na kteroukoliv osobu splňující zákonem nebo stanovami stanovené podmínky pro členství. V případě bytových družstev přitom (oproti obecné úpravě družstev) zákon o obchodních korporacích zakazuje jakkoliv omezit či vyloučit možnost převést družstevní podíl. Zároveň však stále platí, že převést jen na osobu, která splňuje předpoklady určené zákonem a stanovami pro to, aby se mohla stát členem družstva. Splňuje-li potenciální nabyvatel družstevního podílu podmínky pro přijetí za člena bytového družstva, nemůže již družstvo do převodu nijak zasahovat.

V důsledku převodu družstevního podílu, s nímž je spojen družstevní nájem (právo na uzavření smlouvy o družstevním nájmu), dochází též k převodu všech práv a povinností s družstevním nájmem (právem na uzavření smlouvy o družstevním nájmu) spojených, a to včetně všech dluhů převodce vůči družstvu a družstva vůči převodci.

K převodu družstevního podílu vždy dochází na základě smlouvy uzavřené mezi převodcem a nabyvatelem, přičemž se může jednat smlouva darovací (ve smyslu ust. § 2055 a násl. občanského zákoníku), kupní (ve smyslu ust. § 2079 a násl. občanského zákoníku) či směnnou (ve smyslu ust. § 2184 a násl. občanského zákoníku). Pouhé prohlášení smluvních stran o převodu podílu pro převod nestačí; účel tohoto prohlášení je jiný (k tomu níže).

Odpověď – 2. část

Smlouva o převodu podílu je mezi stranami účinná od okamžiku jejího uzavření, nesjednají-li si smluvní strany účinnost pozdější. Ve vztahu k bytovému družstvu nastávají účinky převodu doručení účinné smlouvy o převodu družstevního podílu družstvu, ledaže smlouva určí účinky později; tytéž účinky jako doručení smlouvy má rovněž doručení prohlášení převodce a nabyvatele o uzavření takové smlouvy.

Jakkoliv zákon pro smlouvu o převodu družstevního podílu nestanovuje žádnou konkrétní formu, s ohledem na dikci zákona ohledně účinnosti smlouvy (zejm. z toho, že smlouva musí být „doručena“ bytovému družstvu) někdy právní nauka dovozuje, že smlouva o převodu družstevního podílu musí mít písemnou formu. Tento názor však nesdílím a domnívám se, že v souladu s dosavadní ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu může být smlouva o převodu podílu uzavřena i ústně.

Právě na tyto případy, kdy je smlouva o převodu uzavřena v ústní formě, zákon pamatuje tím, že její účinnost vůči družstvu váže na doručení (písemného) prohlášení převodce a nabyvatele o uzavření takové smlouvy. Potvrzení tak není smlouvou, tedy závazkem smluvních stran o vzájemných právech a povinnosti ohledně převodu družstevního podílu, ale toliko důkazem o jejím uzavření.

Co se týče dalších náležitosti smlouvy o převodu družstevního podílu, z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se podává, že taková smlouva musí (vedle náležitostí stanovených pro konkrétní smluvní typ) obsahovat identifikaci smluvních stran a bytového družstva, k němuž se převáděná členská práva a povinnosti vztahují, určení (rozsahu) převáděných práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, určení, zda jde o převod úplatný či bezúplatný, a v případě úplatnosti převodu rovněž stanovení ceny nebo způsobu jejího určení.

Odpověď – 3. část

Stejně jako shora uvedenou právní úpravu, rovněž právní úpravu přechodu družstevního podílu nalezneme v zákoně o obchodních korporacích. Základem této úpravy je ust. § 42, podle kterého platí, že smrtí člena družstva přechází družstevní podíl na jeho dědice; vyloučení nebo omezení přechodu podílu v bytovém družstvu se přitom zakazuje. Družstevní podíl tedy může být předmětem dědictví.

V důsledku přechodu podílu přechází na dědice veškerá práva a povinnosti plynoucích z účasti v družstvu. Jelikož podle zákona o obchodních korporacích jsou práva a povinnosti spojená s užíváním družstevního bytu, nebo práva a povinnosti spojená s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, současně právy a povinnostmi plynoucí z členství, přecházejí i tato práva a povinnosti bez dalšího na dědice družstevního podílu. Dědic tedy vstoupí do všech práv zůstavitele s tím, že podle obecné úpravy na něj přechází taktéž veškeré případné dluhy zůstavitele, např. pohledávky bytového družstva.

Pokud jde o dědické tituly, použije se obecná právní úprava, podle které se dědí na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo podle zákona; tyto tituly přitom mohou stát vedle sebe.

Pokud jde o závěť, jedná se o odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitele pro případ své smrti kterým zůstavitel povolává jednu nebo více osob za své dědice (ustanovuje jí právo na podíl na jeho pozůstalosti), příp. zřizuje odkaz. Odkaz zřídí zůstavitel tak, že nařídí určité osobě (dědici), aby odkazovníkovi vydala předmět odkazu; předmětem odkazu může být též družstevní podíl. Tímto způsobem tedy může zůstavitel určit, na koho přejde družstevní podíl po jeho smrti.

Výjimku ze shora uvedeného však představuje situace, kdy byl družstevní podíl součástí smrtí zaniklého společném jmění manželů. V takovém případě přechází družstevní podíl na pozůstalého manžela. Ostatním případným dědicům nevzniká žádný nárok vztahující se k právu nájmu družstevního bytu nebo k právu na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. Současně však se toto právní nástupnictví pozůstalého manžela, vzhledem k ostatním dědicům, zohlední při vypořádání dědictví.

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS