Je představenstvo družstva oprávněno nahlížet do platových výměrů zaměstnanců družstva? Ve stanovách družstva se o takovýchto pravomocech nepíše. Je možné, aby rozhodovali o zaměstnancích? Jedná se mi o to, že zaměstnanec, který v družstvu pracuje již deset let, má také ještě vlastní firmu, kterou založil dávno před nástupem do družstva, a jedním z předmětů podnikání je i správa nemovitostí. Tuto činnost firma nikdy nevykonávala a nikdy za ni ani nefakturovala. Firma je prakticky v útlumu, občas jde jen o nějaký nákup a prodej, roční obrat v řádu tisícikorun. Představenstvo na základě ničeho, rozuměno, žádné podezření zneužití nebo nevím ani čeho, se začala o zaměstnance zajímat a tlačit na něj, aby předmět podnikání zrušil. Mají na toto právo? Mohou v případě neuposlechnutí zaměstnance vyhodit?
V této věci si Vás nejprve dovolím upozornit na fakt, že mi ve věci Vašeho případu nejsou známy všechny skutečnosti a okolnosti týkající se Vašeho dotazu, vzhledem k tomu Vám tedy mohu poskytnout pouze informace, vyplývající z platné právní úpravy.
Představenstvu družstva přísluší dle ust. § 706 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „zákon o obchodních korporacích“) obchodní vedení družstva. Představuje tak výkonný orgán družstva, který řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou zákonem nebo stanovami, popřípadě rozhodnutím orgánu veřejné moci vyhrazeny jinému orgánu, a mimo jiné zajišťuje také řádné vedení účetnictví, za které je tak představenstvo plně odpovědné. Součástí účetnictví je pak samozřejmě kontrola režijních nákladů a kupříkladu rovněž výplat zaměstnanců, které tvoří mzdové náklady, vykazované následně v účetní závěrce. Pro tento účel je samozřejmě nezbytné mít přístup také k platovým výměrům zaměstnanců z důvodu např. průběžné revize výše nákladů potřebných pro vlastní chod družstva, aby bylo možné určit výši celkových nákladů na provoz družstva.
K uvedenému lze podotknout, že člen statutárního orgánu je ve smyslu ust. § 164 občanského zákoníku oprávněn zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech, což platí samozřejmě i pro jednání se zaměstnanci družstva.
S ohledem na výše uvedené je tedy možné věc uzavřít tak, že představenstvo družstva je oprávněno nahlížet do platových výměrů zaměstnanců družstva.
Pokud jde o Vaši druhou otázku, pak předně platí, že zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci dát výpověď pouze z důvodů, které jsou taxativně uvedeny v zákoníku práce. Podle ust, § 304 zákoníku práce dále platí, že zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Není pak rozhodné, zda je tato další výdělečná činnost vykonávána v pracovněprávním poměru či jde např. o činnost společníka v rámci obchodní společnosti s totožným předmětem podnikání. Účelem činnosti musí být dosahování zisku, přičemž není rozhodné, zda zisku bylo výsledně dosaženo či nikoli, takže Vámi zmíněný „útlum“ či neprosperita společnosti nejsou relevantní.
Pokud zaměstnanec uvedeným souhlasem svého zaměstnavatele nedisponuje, a přesto vykonává tuto jinou výdělečnou činnost, porušuje své povinnosti, což může vést mimo jiné k výpovědi ze strany zaměstnavatele.
Nicméně pro přesné posouzení Vašeho konkrétního případu by bylo nutné znát všechny okolnosti nastalé situaci, tudíž není možné Vám dát jednoznačné stanovisko.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS