Jak má postupovat člověk, ze kterého se tím, že, uhradil pohřeb nemajetnému příbuznému, stal vykonavatel pohřbu a je také v rodové linii dědicem člověka, který žil asociálním způsobem v nájemním bytě. Byt je navršený odpadky, nezanechal po sobě žádný movitý ani nemovitý majetek, dají se spíše předpokládat dluhy. Než začne dědické řízení, ve kterém tento dědic může dědictví odmítnout, existuje nevyklizený byt. A samozřejmě tlak okolí na vyklizení bytu. Jak se má vykonavatel pohřbu a dědic, který takové dědictví chce odmítnout, zachovat?
Pouhá skutečnost, že jste dobrovolně uhradila pohřeb zemřelého, Vás nezavazuje k žádným dalším povinnostem. V případě, kdy byste tak neučinila Vy, či žádná jiná osoba, měla by dle zák. č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů povinnost zajistit pohřbení zemřelého obec, na jejímž území k úmrtí došlo.
Obecně se dá shrnout, že povinnost vyklidit byt po zemřelém připadá dědicům věcí, které se nacházejí v bytě. Na druhou stranu rovněž dokud není známo, kdo bude dědicem, tak s bytem a movitými věcmi ve vlastnictví zemřelého není možné zásadně nijak nakládat. Ust. § 2284 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů stanoví, že pokud nebude dědic znám ani půl roku od smrti nájemce, má pronajímatel možnost byt vyklidit; tím nájem zaniká. V takovém případě má pronajímatel věci z bytu uložit na náklad nájemcova dědice ve veřejném skladišti nebo u jiného schovatele. Nepřevezme-li si poté nájemcův dědic věci bez zbytečného odkladu, může je pronajímatel na jeho účet vhodným způsobem prodat. Vzhledem k tomu, že Vy se však chystáte v následném dědickém řízení dědictví odmítnout, nestanete se tak dědicem a povinnost vyklidit byt po zemřelém Vám tak nevznikne. Rovněž nebudete muset hradit ani náklady za uložení těchto věcí ani hradit nájemné za dobu od úmrtí zůstavitele do vyklizení bytu.
Ve Vašem případě by se dalo rovněž uvažovat o situaci, kdy na základě ust. § 154 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, soud řízení o pozůstalosti zastaví, a to s ohledem na skutečnost, že zůstavitel zanechal majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty. Zmíněné ustanovení dále stanoví, že soud usnesením rovněž vydá zůstavitelův majetek tomu, kdo se postaral o pohřeb, jestliže s nabytím tohoto majetku tato osoba vysloví souhlas. Pokud by takováto situace nastala, doporučuji Vám souhlas s nabytím tohoto majetku nevyslovovat, neboť byste k majetku v bytě nabyla vlastnické právo a musela byste pak tento majetek z bytu vyklidit právě Vy.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS