Téma: Zděné stavby

Otvory a instalace ve zděných stavbách (VIII)

Otvory

Otvory se nacházejí se ve stěnách i příčkách. Ve zděných stavbách slouží nejčastěji k osazení oken nebo dveří.  Máme ale i volné průchody bez výplní, které propojují jednotlivé místnosti a také výklenky ve stěnách, kterým říkáme niky.

Okenní a dveřní otvory

Okenní otvory obecně sestávají z parapetu pod oknem, z nadpraží nad oknem a ostění podél okna. Shodně nazýváme části kolem dveřního otvoru, kde ale místo parapetu může být práh.

Parapet je obvykle vyzděn z cihel, které používáme pro danou stěnu. Jeho výška je upravena tak, jak pro daný otvor předepisuje projekt. U běžných oken se dodržuje jeho minimální výška 850 mm nad podlahou. Při zdění to obvykle jsou 4 vrstvy cihel o výšce 250 mm nebo tři vrstvy s dozdívkou z cihel o nižší výšce. Výsledná výška parapetu závisí na tloušťce podlahy v místnosti. Zdivo parapetu je spojeno vazbou se zbytkem stěny. Pro parapety a ostění existují také speciální cihelné tvarovky od jednotlivých výrobců.

Nadpraží

Nadpraží otvorů do rozponů 2 až 3 metrů je možné řešit individuálně nebo s pomocí systémových prvků. Zásadní informací pro řešení je typ a tloušťka zdiva, u vnější stěny jeho případné vnější zateplení a osazení nebo neosazení schránky pro roletu. Typové překlady je možné doplnit výztuží a vybetonovat vyšší a tím únosnější. Klasickým řešením je pak návrh železobetonového nebo ocelového překladu z válcovaných nosičů tvaru I, H nebo U. Jelikož často řešíme i tepelně izolační stránku konstrukce a uložení prvků stropu, je potřeba zpracovat odpovídající detail konstrukce nadpraží. K tomu je možné využít i návrhů z katalogů výrobců cihel, tyto detaily jsou však pouze návodem nebo ukázkou a skutečný návrh pro materiály a podmínky stavby by měl provést projektant. To, že k tomu často nedochází je důsledkem současného stylu výstavby. Neochota stavebníka zahrnout toto řešení do rozsahu prací a ceny projektové a inženýrské práce je velkou chybou.

Průchody

Samostatné průchody ve stěnách jsou prováděny obdobně jako popsané otvory. Výška čistého průchodu musí být z bezpečnostních důvodů nejméně 2100 mm. Šířka průchodu ve zdivu by měla být minimálně 800 mm v rodinných domech a bytech, u veřejných staveb v souladu s požárně bezpečnostním řešením stavby i více.

Široké otvory

Za široké otvory považujeme ty, které mají šířku větší jak 2500 mm. Vyžadují provedení překladů vyšší únosnosti. Působí na ně větší účinky zatížení dané šíří otvoru, a to zejména pokud jsou ve stěně na níž leží stropy. Používají se železobetonové na místě betonované nosníky nebo ocelové profily tvaru I, H nebo U.  Návrh musíme svěřit projektantovi nebo statikovi. Důležitý je výpočet nejen nosnosti, ale i prohnutí překladu tak, aby nebylo narušeno zdivo nad otvorem. U otvorů nad 4 metry je třeba ještě prověřit uložení konců překladu na zdivo. V místě jeho podepření jsou velké síly a projektant musí rozhodnout, zda lze překlad pouze položit na zdivo nebo jej podložit roznášecím betonovým prvkem. Závisí to především na pevnosti materiálu zdiva. Pórobetonové bloky a cihly s mnoha otvory mají nižší pevnost. U širokých otvorů vždy volíme větší osazení překladů na zdivo, doporučeno je alespoň 250 mm. V místě pod osazením je třeba provést důsledné maltování cihel ve vodorovné, tzv. ložné spáře, a provést i vyplnění svislých spár maltou pro lepší provázání zdiva a roznesení sil od překladu.

Překlady těsně pod stropem a ve stropě

Překlady o větším rozpětí osazené ve zděné stěně těsně pod stropem mají charakter prvku, kterému se říká průvlak. Přímo na něm leží stropní trámce, nosníky nebo desky stropu. Průvlak lze schovat i do stropu s použitím ocelových nosníků nebo zesílené výztuže v železobetonu. Takto skrytý průvlak nenarušuje podhled stropu a strop vidíme jako rovný bez vystupujících linií. Průvlak se uloží na zdivo podle zásad uvedených u širokých otvorů.

Pilíře

S prováděním řady otvorů ve stěně souvisí konstrukce pilířů. Zde je třeba připomenout, že plocha zděného pilíře by neměla klesnout pod 400 cm2, to je 200 x 200 mm. Takto velmi štíhlý zděný pilíř je potřeba vždy staticky posoudit. Ustanovení normy je mířeno především na stěny s tloušťkou menší jak 240 mm, kde takové pilíře mohou mezi otvory vzniknout. Přitom v České republice platí, že za nosné jsou považovány stěny s tloušťkou od 140 mm. U těchto štíhlých stěn nebo pilířů hrozí nebezpečí nesymetrického zatížení a vybočení, proto se jejich použití uvažuje až po podrobném statickém prověření a za důsledného odborného provedení.  Doporučeno je užití tlouštěk stěn a pilířů od 175 mm při provázání s tuhými stropními konstrukcemi. Štíhlé a výrazně zatížené pilíře navrhujeme obvykle ze zdiva vysoké pevnosti a s vyplněním svislých spár maltou pro lepší spojení cihel do jednoho celku a přenosu účinku zatížení.

Rozvody instalací

Každá stavba obsahuje rozvody a vedení instalačních rozvodů. Jedná se o potrubní rozvody vody a kanalizace, vytápění, vzduchotechniky nebo plynu. Nesmíme zapomenout na elektrorozvody. Ty můžeme dělit na silnoproudé vedení pro světla, zásuvky a různá zařízení a rozvody slaboproudu. Právě slaboproud může zahrnovat více kabeláže odpovídající vybavení stavby. Jde od rozvodů telefonní nebo počítačové sítě přes napojení systémů protipožární nebo bezpečnostní ochrany až po systémy inteligentního domu.

I zděné stavby vyžadují tak jako jiné rozvody instalací. Pro jejich umísťování je vhodné využít části stavby mimo zdivo, zejména podlahy. Jsou-li na stavbě stropní podhledy, i zde je prostor pro jejich vedení. neboť pokud nejsou vedeny v mělké drážce, oslabují zděnou konstrukci. I pro umístění v mělké drážce existují ustanovení normy pro navrhování zděných konstrukcí. Rozlišovány jsou vodorovné a svislé drážky, hlavním parametrem je tloušťka zdiva. Podle této normy například svislé drážky můžeme použít jen do hloubky 30 mm a vodorovné drážky hloubky 15 mm až od stěny 240 mm silné. Hlubší drážky ve zdivu lze také provést, ale podle normy je potřeba statické posouzení. Správně by velikost drážek měla být popsána v projektové dokumentaci. Větší zejména svislé drážky lze ve zdivu vytvořit již při zdění. Zde se jedná zejména o drážky pro svislé potrubí od kanalizace nebo od vzduchotechniky.

Rozvody je pro zdivo obecně staticky vhodné vést od podlahy ve svislých drážkách. Tím se minimalizuje zásah do zděné konstrukce. Šikmé a vodorovné drážky jsou nevhodné, neboť zdivo podsekávají a snižují jeho průřez.

Předstěny

U zdiva je výhodné vést rozvody v instalačních předstěnách umístěných před vlastní zděnou nosnou stěnou. Tyto předstěny mohou být provedeny jako nenosné příčkové zdivo nebo sádrokartonové stěny. Nemusí být provedeny na celou výšku místnosti, mohou být použity pouze v rozsahu nutném k zakrytí rozvodů. Předstěny dobře skryjí veškerá vedení a rozvody, zejména u kanalizace, vody a vytápění. Používají se zejména v koupelnách, na záchodech a v technických místnostech.

Zdroj: ČKAIT

FOTO: Pixabay