Téma: Zděné stavby

Zděné příčky na stavbách (V)

Zděné příčky

Zděné příčky jsou tradiční zednickou konstrukcí sloužící především k oddělení jednotlivých místností stavby. Dnešní doba klade na příčky další požadavky jako je například akustická neprůzvučnost. Základním rozdílem od stěn je to, že příčky kromě svojí tíhy nepřenášejí další zatížení. Nenesou stropní konstrukce. Naopak, stropní konstrukce nesou vždy příčky. Proto také příčky mohou být štíhlejší než nosné stěny.

Tloušťka běžných příček je 75 až 150 mm. Záleží vždy na použitých cihlách. Příčky s akustickými vlastnostmi mají tloušťky dnes vyšší a pohybují se mezi 175 až 300 mm.

Tradiční příčky

Tradiční zděné příčky byly rozděleny podle tloušťky a použitých cihel. Na stavbách se používaly příčky tloušťky uvažované s omítkou 100 a 150 mm. Využívalo se vyzdění na čtvrt cihly, tj. na 65 mm a vyzdění na polovinu cihly, tj. 140 mm.  Příčky o menší tloušťce 65 mm, tzv. štorcky, byly zděné na stropní konstrukci. Místo plných cihel se užívalo cihel dutých s podélnými otvory. Příčky o větší tloušťce byly také zděné na stropní konstrukci, u dřevěných stropních konstrukcích ale byly samonosné. To znamená, že procházely stropem v jednotlivých podlažích nad sebou. V druhé polovině dvacátého století vzniklo více typů cihel určených pro příčky z pálené hlíny, pórobetonu nebo lehčeného betonu. Jejich tloušťka se pohybovala od 40 mm po 150 mm.

Vícevrstvé příčky

Vícevrstvé příčky vznikly k zajištění větší ochrany jednotlivých prostor stavby před hlukem. Zděné příčky byly zdvojovány nebo doplňovány měkkou izolací.

Dnešní příčky

Příčky v současné době vybíráme podle účelu a místa jejich umístění ve stavbě. Rozdělujeme je na příčky bez akustických požadavků, s nízkými akustickými požadavky a na příčky akustické.  Tloušťky nejvíce používaných příček jsou 100 nebo 115 mm, pro delší a vyšší dělicí stěny 140 a 150 mm.

Materiály cihel pro příčky

Cihly pro příčky jsou vyráběny z pěti základních materiálů. Z pálené hlíny, z pórobetonu, z betonu a z lehčeného betonu a jako vápenopískové cihly.

Z pálené hlíny jsou vyráběny dutinové příčkovky pro příčky o tloušťce 65 mm, 80 mm, 110 mm a 140 mm. Příčky z betonu jsou v tloušťce 70 mm, 120 mm a 175 mm. Příčky z vápenopískových cihel jsou pro tloušťky 80 mm, 150 mm a 175 mm. Příčky v pórobetonu jsou z cihel tloušťky 50 mm, 75 mm, 125 mm a 150 mm.

Jako nejlehčí vycházejí příčky pórobetonové, kde na jeden metr délky příčky o síle 100 mm vychází cca 150 kg. A to je tíha bez omítek a obkladů.

Malty

Zděnou příčku posazujeme na obyčejnou zakládací maltu. Doporučujeme podložit maltu těžkým asfaltovým pásem. Příčky vyzdíváme na obyčejnou nebo tenkou maltu. Výrobci pálených prvků udávají i vyzdění na pěnu. U akustických příček vyplňujeme i svislé spáry mezi cihlami. Příčky k nosným stěnám připojujeme nejlépe s pomocí kotevních plochých pásků s osazením natupo, namaltováním a pružným přetmelením v omítce. To umožňuje dotvarování ve spáře mezi stěnou a příčkou.

Akustické požadavky

Požadavky na neprůzvučnost jsou často základem pro rozhodnutí, jako příčku na stavbě použít. Norma ČSN 73 0532 ve svých ustanoveních požaduje, kdy a pro jaké hodnoty musí příčka vyhovět. Rozlišujeme příčky mezi místnostmi v jednom bytě, příčky umístěné mezi byty, chodbové příčky nebo příčky k hlučným okolním provozům jako jsou například restaurace. Zdivo příčky včetně malty a omítky musí vyhovět požadavkům normy s určitou rezervou. Ta představuje přípočet na šíření hluku stavebními konstrukcemi kolem příčky. Mezibytová příčka musí vyhovět požadavku na 53 dB (decibelů), ale použitá cihla musí mít vyšší neprůzvučnost o 2 až 6 dB na vykrytí zmíněných přípočtů a ztrát. Výška přípočtů závisí na způsobu osazení příčky a na okolních konstrukcích stavby a je definována zmíněnou normou. Použití vhodných cihel pro akustické příčky uvádí projektová dokumentace.

Požadavky na stropní konstrukce

Při umístění zděných příček na stropní konstrukce musejí tyto konstrukce navrženy tak, aby při dlouhodobém působení stavby nedocházelo k praskání příček a objevení se vlasových trhlinek. Tyto poruchy se mohou objevit po dokončení stavby nebo i s odstupem několika let. Úkolem projektanta je proto posílit stropy pod příčkou například výztuží nebo zesílením či znásobením nosníků skládaného stropu a prověřit vše výpočtem průhybu konstrukce. Pod těžké akustické příčky se do stropu vkládají i ocelové profily typu I nebo H.

Dělicí a příčky s nízkými akustickými požadavky

Běžné příčky, například na záchodech nebo v bytech jsou navrhovány jako zděné z pórobetonu nebo pálených cihel. Použít je možné i betonových nebo vápenopískových cihel, ale tíha těchto příček vyšší a strop na to musí být dimenzován. Běžná tloušťka příček je od 100 do 150 mm.

Akustické příčky

V současnosti jsou akustické příčky řešeny velmi jednoduše jako jednovrstvé zděné konstrukce. Tloušťka cihel odpovídá tloušťce příčky bez omítky. Vyráběny jsou akustické cihly určené pro tyto příčky a výběr cihly závisí na požadavku na neprůzvučnost.  Vyhovující jsou těžší a silnější cihly určené pro tloušťky 240, 250 nebo 300 mm.  Materiálem je pálená hlína, vápenopísek nebo beton. Akustické příčky jsou poměrně těžké a zatěžují tak více stropní konstrukcí. Ta musí být pod nimi zesílena. Jistým řešením je návrh dispozice a konstrukčního systému zděné stavby tak, aby samonosné stěny s vlastním základem plnily funkci dělicích příček. Ty jsou v jednotlivých podlažích nad sebou a mohou se podílet na roznesení zatížení od stropní konstrukce a ztužení budovy. Vlastně jsme tak nahradily příčky stěnami za dodržení akustických požadavků.

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay