Stalo se bohužel špatnou zvyklostí, že stavebníci považují za dostatečné realizovat stavbu podle dokumentace pro stavební povolení. Tato dokumentace má však jiný účel – její pomocí prokazujeme respektování a neohrožení veřejného zájmu. Zhotovitel stavby by měl zpracovat a předat stavebníkovi dodavatelskou (realizační, výrobní) dokumentaci, podle které se bude stavba provádět. Zákonnou povinností vlastníka stavby je uchovávání aktuální dokumentace skutečného provedení stavby. Tu by nám měl opět zpracovat a předat zhotovitel. (Může jí být i ověřená dokumentace pro stavební povolení, pokud v průběhu provádění stavby nedošlo ke změnám.) Podobně musí vlastník stavby uchovávat průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). Zpracování průkazu objednáváme u energetického specialisty vedeného v databázi ministerstva průmyslu a obchodu. Zpravidla jím může být projektant, autor projektové dokumentace, který vedle oprávnění autorizované osoby má také oprávnění energetického specialisty. Cílem průkazu je zařazení domu do příslušné energetické kategorie, které nemůže být horší než kategorie C. Pokud přímo nevyhovíme nejvyšší kategorii A, můžeme požádat energetického specialistu, aby nám současně s průkazem zpracoval návrh na budoucí energetická opatření, která sníží energetickou náročnost domu.
Čas od času ukládá zákon vlastníkům budov vést provozní knihu budovy a do ní zaznamenávat všechny poruchy, havárie, revize, prohlídky, stavební úpravy. V současné době takovou povinnost v České republice nemáme; lze však jen doporučit vlastníkům, aby si takovou knihu pořídili a vedli v ní příslušné záznamy.
Při navrhování a provádění stavebně-technických opatření, která sníží energetickou náročnost domu, musíme sledovat, zda nám neohrozí hygienické požadavky na jeho užívání. Jde zejména o náhradu starých oken za nová, energeticky vysoce úsporná, ale velmi těsná okna. U novostaveb se problém řeší řízeným větráním se zpětným využitím odcházejícího tepla (tedy rekuperací). Při stavebních úpravách budeme zvažovat ekonomickou stránku problému – finanční náročnost dodatečného řízeného větrání. Doporučujeme předem se poradit s odborníkem.
Také do provozu a užívání domů pronikají stále více moderní informační technologie, zejména využijeme-li prvků tzv. inteligentního domu. Zde je důležité získat v závěrečné fázi realizace stavby ověření, že všechny technologie a řídicí prvky byly zabudovány správně a správně odladěny; tedy požadovat a smluvně zakotvit zkušební provoz domu. Ten by ovšem neměl probíhat v dokončeném, provozu schopném domě, ale prázdném. Je nutné, aby probíhal za přítomnosti budoucích uživatelů, kteří budou při zkušebním provozu dům prakticky užívat. Při nízké energetické náročnosti uživatelé domů svou přítomností významně ovlivňují jeho provoz.
Stavba je složitou dynamickou strukturou, kterou ovlivňuje vnější i vnitřní prostředí, která stárne, opotřebovává se, potřebuje správné zacházení a udržování. Pak nám může sloužit desítky i stovky let, až do vyčerpání své morální životnosti (její stavebně-technická životnost může být nekonečná).
Morální životnost je doba od začátku užívání stavby až do chvíle, kdy při změně standardu požadovaného uživatelem není efektivní stavební úprava, ale je ekonomicky účelná náhrada novou stavbou. Morální opotřebení stavby je ztráta hodnoty stavby vlivem postupujícího technického pokroku, změny životního stylu uživatelů.
Zdroj: ČKAIT
Foto: Pixabay