Pojďme si tedy hlavní pojmy i základní právní úpravu vysvětlit.
Služby jsou:
1. konzumované ve společných částech domu, kterými jsou především:
1.1. úklid společných částí domu,
1.2. odvoz komunálního odpadu,
1.3. provoz výtahu,
1.4. spotřeba elektrické energie ve společných částech domu (zejména osvětlení),
1.5. rozhlasové a televizní rozvody,
1.6. provoz a čištění komínů.
2. konzumované uvnitř bytu nebo nebytového prostoru, pokud si jejich dodávku nesjednává uživatel jednotky sám, kterými jsou především:
2.1. dodávka tepla,
2.2. centrální dodávka teplé vody,
2.3. dodávka studené vody a odvádění odpadních vod
(§ 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „ZoS“);
Náklady spojené se správou domu a pozemku, které bývají u společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) a bytových družstev (dále jen „BD“) předmětem vyúčtování:
2.4. náklady na odměny členů statutárních orgánů,
2.5. náklady na odměnu osobě, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku (operativní správce),
2.6. pojistné,
2.7. provozní náklady.
Rozúčtování nákladů na uvedené položky, které nejsou službami, a jejich roční vyúčtování jako záloh za služby žádný právní předpis výslovně neupravuje, ale jejich vyúčtování bývá standardně předmětem vnitřních rozhodnutí SVJ a BD.
Poskytovatel služeb je:
1. vlastník bytového domu:
1.1. bytové družstvo,
1.2. obec,
1.3. jiný vlastník;
2. společenství vlastníků jednotek,
3. vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky
(§ 2 písm. a) ZoS);
Příjemce služeb je:
1. nájemce bytu, nebo
2. vlastník jednotky.
Zúčtovací období je období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb.
Náklady na služby se rozumí cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb; nákladem na služby podle tohoto zákona nejsou revize zařízení a součástí domu a odpisy domu, popřípadě další podobné položky.
Rozúčtování je vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby.
Vyúčtování je vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.
Osoba rozhodná pro rozúčtování služeb je:
1. nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo
2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.
Východiskem právní úpravy budou rozličné pasáže dvou právních norem, jejich použití se řídí povahou právní formy bydlení:
a) pro bytové spoluvlastnictví (SVJ a vlastníci jednotek) jde o zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zvláště pak §§ 1177, 1179-1181, 1183 odst. 1, 1186, 1208 písm. d) a e);
b) v případě družstevního nájmu (bytová družstva a členové družstev – nájemci) jde o zákon č. 90/2012, o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) §§ 742 a 744, tato ustanovení však řeší jen nájemné, zálohy na služby řeší zvláštní předpis a pravidla mohou též upravovat stanovy bytového družstva;
c) nájemní bydlení (obecní a soukromé vlastnictví bytových domů a jejich nájemce) je v základu upraveno zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů, zvláště pak §§ 2247 a 2252.
Služby se pak řídí zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „ZoS“), jinak též zákon „o službách“ a vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Problematiky se jen dílčím způsobem, z pohledu správy společných částí domu a pozemku, dotýká i nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB
Foto: Pixabay