Téma: Voda pro nás, my pro vodu

Dešťová voda a její využití při závlaze (V)

Při procházce po nově vyrostlých příměstských čtvrtích kolem velkých měst není výjimečné uvidět moderní dům, který obklopuje zahrada minimálně s posekaným a dobře zapěstovaným „anglickým“ trávníkem. Abychom však mohli o takovém trávníku vůbec hovořit, musíme se si uvědomit, že k jeho vypěstování a následné údržbě je ve vegetačním období zapotřebí dostatečná závlahová dávka vody každý den. Znamená to, že v období od dubna do října je na zahradu o rozloze kolem 500 m² potřeba, při optimální závlahové dávce, pohybující se kolem 35 mm/m² za týden, (35 l/m²), tj. 10–15 m³ vody týdně. Při těchto číslech se zcela logicky nabízí úvaha na využití dešťových vod pro závlahu trávníku nebo zahrady.

Při dnešní rozkolísanosti dešťových srážek to ovšem znamená být v letních měsících připravený na bouřky s vysokým úhrnem a snažit se na pozemku v podzemí zabudovaných rezervoárech zachytit co největší množství dešťové vody k jejímu dalšímu využití. Projdeme-li pak průměrované údaje ze srážkoměrných stanic na území ČR, zjistíme, že pro závlahu trávníku a jeho udržení v stále zeleném stavu a svěží kondici není v našich podmínkách dostatek srážek. Dlouhodobý průměr za měsíc srpem je podle pozorování uváděný v hodnotě 78 mm, což by při veškerém zachycení vody na pozemku v zásobnících vystačilo na závlahovou délku dvou týdnů. Naštěstí prší současně na trávník (v tu chvíli nemusíme zavlažovat) i na střechu domu, ze které naopak veškerou vodu svádíme do zásobníku.

I přes takto nepříznivé údaje se vybudování závlahy za využití dešťových vod může vyplatit, a to v okamžiku, kdy se pro zahradu zvolí automaticky řízené závlahové systémy. Takové systémy jsou tvořeny vzájemně propojenými prvky, které jsou díky pomocným senzorům vlhkosti půdy a detekce deště řízeny pomocí počítačové jednotky. Ta podle zadaných nastavení spouští samotný závlahový systém a řídí potřebnou dávku vody. Na jednotku je napojený zdroj závlahové vody pomocí potrubního systém zakončeného jednotlivými postřikovači. V našem případě je zdrojem vody rezervoár s dešťovou vodou, který může být pomocí dvou nebo třícestných ventilů napojený zároveň do vodovodního řadu pro možnost dopuštění zásobníku vodou pitnou. Navrhování dešťových nádrží a výpočet vodní a dešťové bilance ploch je vhodné svěřit odborným firmám a profesionálním projektantům, kteří pracují a navrhují závlahové systémy podle platných technických norem (TNV 75 9011:2012 Hospodaření se srážkovými vodami, ČSN 75 6261:2004 Dešťové nádrže a ČSN 75 2410:2011 Malé vodní nádrže) a mohou tak garantovat odbornost návrhu a následnou funkčnost systému.

K udržitelnému a efektivnímu hospodaření s dešťovou vodou navádí vlastníky a stavebníky rodinných a bytových domů dotační program MŽP a Státního fondu životního prostředí ČR na podporu udržitelného hospodaření s vodou v domácnostech, tzv. Dešťovka. Jeho cílem je snížit množství odebírané pitné vody a vody z podzemních zdrojů.

P. S.: Dobrá rada od profesionálů nakonec. Pokud využíváte vodu z vodovodního řadu pro závlahový systém, je možné požádat správce vodovodu o osazení tzv. podružného vodoměru. Voda využitá pro závlahu není odváděna do kanalizace, neboť dochází k jejímu zasakována přímo na pozemku, není tudíž třeba platiti stočné.

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay