Pro pasivní domy jsou vhodné ty konstrukce, které dokáží zabezpečit kvalitní izolační schopnost při co nejmenší tloušťce stěn.
Volba konstrukčního materiálu bývá ovlivněna náklady na stavbu a jeho užitnými vlastnostmi, ale také individuální preferencí investora. Na konečný vzhled stavby nemá volba konstrukčního materiálu téměř žádný vliv. Dřevostavby jsou po omítnutí k nerozeznání od zděných domů, a naopak zděné stavby obložené dřevěnou fasádou se tváří jako dřevostavby.
Obecně lze konstrukce rozdělit na těžké (zděné) a lehké (převážně dřevostavby). Každý typ konstrukce i druh materiálu má svá pro a proti. U dřevostaveb se investoři často neoprávněně obávají nebezpečí vzniku požáru, slabší odolnosti proti větru nebo horších akustických vlastností. Dřevo však historicky dokázalo, že je velice kvalitním materiálem pro stavbu. To, že hoří, je jasný fakt, ale shořet či spíše úplně znehodnotit se může i zděná nebo ocelová konstrukce. Porovnáme-li ostatní technické parametry, jsou oba typy konstrukcí při správném použití srovnatelné.
Dřevostavby
Pro pasivní domy se dřevo používá jako konstrukční materiál v množství nezbytně nutném pro zajištění staticky nosné konstrukce. Pokud bychom použili pouze dřevěnou konstrukci bez izolace, jako je tomu u srubů, musela by být stěna pro splnění tepelně-izolačních vlastností tlustá asi 1metr a pak by byla i neúměrně drahá. Moderní nosné konstrukce na bázi dřeva mají menší tloušťku než zděné stavby, a tím získávají větší užitnou plochu. Pro zajištění parametrů pasivního standardu má každá dřevěná konstrukce svá osvědčená řešení. Izolace se aplikuje zvenčí, anebo je součástí skladby stěn. Použití dřeva jako obnovitelné suroviny méně zatěžuje životní prostředí a likvidace stavby může být jednodušší.
Zděné stavby
Zděné stavby mají stále podstatně vyšší podíl na trhu novostaveb. Pasivní domy lze postavit v podstatě ze všech materiálů – cihel, vápenopískových bloků, betonu či plynosilikátových tvárnic. Pro využití dobrých vlastností těchto staveb (akumulace tepla, akustický útlum) je vhodné volit materiály s větší objemovou hmotností i pevností, které zabezpečí v co nejmenší tloušťce statickou únosnost. Zvenčí se pak stavby zateplují materiály s velkou tepelně-izolační schopností.
Nelze jednoznačně říci, která konstrukce je pro stavbu pasivního domu nejlepší. Každý materiál má své výhody a nevýhody, které úzce souvisí s preferencí a očekáváním investora. Kvalitní dům vždy vychází z promyšleného návrhu, založeného na zvážení způsobu užívání, požadavku na výstavbu, místních podmínek a jiných, často velmi individuálních specifik.
Více informací zde
Zdroj: Ing. Libor Hrubý, odborný poradce Centra pasivního domu
Foto: Pixabay