Portál o bydlení – Novinky ze světa bydlení
Zástavní právo – výkon (VIII)
Zástavní právo patří mezi věcná práva k věci cizí sloužící k zajištění dluhu věřitele ustanovení § 1309 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jako „občanský zákoník“). Tento institut je pravidelně využíván bankou při uzavírání hypotečních smluv s klientem, proto je dobré se orientovat rovněž i v možnostech výkonu zástavního práva.
Obecně platí, že jakmile je dluh splatný, může se věřitel uspokojit na zástavě ujednaným způsobem. Toto ujednání musí být v písemné formě, jinak občanský zákoník ve svém ustanovení § 1359 ukládá další způsoby uspokojení, a to prostřednictvím z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. Nejlepším způsobem zástavy se tak jeví ponechání konkrétní peněžní částky zástavnímu věřiteli k zajištění dluhu. Věřiteli totiž v takovém případě nevznikají další náklady, které by běžně musel vynaložit při snaze o zpeněžení zástavy například ve veřejné dražbě. Ačkoli dle občanského zákoníku má věřitel právo na náhradu nutných nákladů při výkonu zástavního práva, ovšem tyto náklady nemusí být pokryty například výtěžkem z dražby a věřitel by tak musel uplatnit své právo na náhradu přímo vůči osobě zástavce, který věřiteli předal věc sloužící k zajištění určitého dluhu. Zástavcem může být jak fyzická osoba, tak i právnická osoba. Přitom není podmínkou, aby zástavce byl současně vlastníkem věci jakožto zástavy, ovšem je potřeba v takových případech souhlas vlastníka.
Jestliže se dlužník dostane skutečně s plněním svého dluhu do prodlení a věřitel se chce uspokojit na zástavě, musí započetí výkonu zástavního práva oznámit dlužníkovi v souladu s ustanovením § 1362 a násl. občanského zákoníku. V oznámení je třeba uvést, jakým způsobem se chce ze zástavy uspokojit. Pokud se jedná o zástavní právo, které je uvedeno v rejstříku zástav nebo jiném veřejném seznamu, typicky katastr nemovitostí v případě zástavy nemovité věci, musí věřitel zajistit zápis o započetí výkonu svého práva rovněž v tomto rejstříku či seznamu. Po oznámení učiněném věřitelem dlužníkovi, že se hodlá uspokojit na zástavě, nesmí dlužník bez souhlasu věřitele předmět zástavy zcizit, zákaz se týká například převodu vlastnického práva k nemovité věci jakožto zástavy od dlužníka na třetí osobu.
Zástavní věřitel má právo zpeněžit svou zástavu nejdříve po uplynutí 30 dnů od oznámení o započetí výkonu zástavního práva dlužníkovi. K případným ujednáním mezi zástavním věřitelem a dlužníkem o kratší lhůtě než 30 dnů se nepřihlíží. V případě věcí zapsaných v rejstříku zástav a jiných seznamech běží lhůta 30 dnů až ode dne zápisu do předmětného veřejného seznamu o výkonu zástavního práva. Jestliže může věřitel na základě dohody s dlužníkem zpeněžit svou zástavu i jinak než ve veřejné dražbě, platí zásada prodeje s odbornou péčí. Věřitel tak musí jednat nejen s ohledem na své zájmy, ale rovněž na zájmy dlužníka, tedy především prodat zástavu za cenu, za kterou lze srovnatelnou věc obvykle na trhu prodat. Při stanovení obvyklé ceny se také zohledňují okolnosti jako místo a čas prodeje.
V případě nemovitých věcí se mnohdy věřitel setká s tím, že zástavním právem k této věci neoplývá pouze on sám, ale i další zástavní věřitelé. V takových případech se pak stanoví pořadí uspokojení věřitelů podle doby vzniku zástavního práva a u nemovitých věcí je rozhodný právě den pohání návrhu na provedení zápisu tohoto práva. Jednotliví věřitelé se pak na zástavě uspokojují postupně dle stanoveného pořadí.
Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M.
Foto: Pixabay
