Téma: Věcná břemena, předkupní a zástavní právo

Služebnosti a jejich typy (III)

 V rámci vymezení typů služebností je stěžejní ustanovení § 1265 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jako „občanský zákoník“). Služebnosti tak členíme na pozemkové a osobní. Z povahy těchto pojmů se pozemkové vážou k služebnému pozemku a osobní ve prospěch určité osoby. Pozemkovou služebnost nelze spojit s jiným panujícím pozemkem. Takový zákaz je projevem důrazu zákonodárce na jakési pomyslné zašněrování služebnosti k individuálně určenému pozemku. Stejně tak osobní služebnost nelze převést na jinou osobu. Zde povětšinou platí, že smrtí oprávněného služebnost zaniká. Pokud chce oprávněný ze služebnosti „převést“ služebnost na třetí osobu, musí nejprve zrušit svou vlastní služebnost a následně musí s původním povinným třetí osoba sjednat novou služebnost.

Mezi jednu z nejznámějších pozemkových služebností patří služebnost inženýrské sítě. To zakládá právo oprávněného přes služebný pozemek vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení a taktéž jej provozovat a udržovat. Strany si taktéž mohou ujednat možnost oprávněného na pozemku zřídit obslužné zařízení. Pokud dojde k poškození inženýrské sítě a věc nesnese odkladu, může oprávněný bez předchozího projednání s povinným takovou síť opravit. O takové situaci musí následně bez odkladu informovat povinného a nahradit potencionální vzniklou škodu. Jako další pozemkovou služebnost zákon uvádí oporu cizí stavby. Zde ten, kdo je povinen nést tíži cizí stavby, je povinen poměrně přispívat na udržování zdí a podpěr.

Další neméně důležitou služebností je služebnost okapu. Zde má oprávněný možnost svádět dešťovou vodu na cizí nemovitou věc volně anebo právě ve žlabu. Tento žlab je povinen udržovat na své náklady. Podobná situace je v případě služebnosti práva svodu dešťové vody na svůj pozemek ze sousední střechy. V souvislosti s vodou je nutné zmínit služebnosti práva na vodu, podle které má oprávněný možnost odebírat vodu z cizího pozemku. K této vodě musí mít oprávněný taktéž umožněn přístup. Jako poslední z výčtu možných vodních služebností občanský zákoník uvádí služebnost rozlivu, která se bude využívat zejména v případě řízeného rozlivu povodně.

Jednou z nejvíce užívaných služebností je služebnost stezky. Ta umožňuje oprávněnému chodit po stezce, popřípadě se po ní dopravovat lidskou silou. Takové oprávnění mají rovněž i jiné osoby, které se po ní dopravují za oprávněným. Oprávněný se ale po služebné stezce nemůže dopravovat pomocí zvířat ani vláčet po ní břemena. Obdobným typem stezky je služebnost průhonu, díky které oprávněný může hnát zvířata přes služebný průhon. Jako poslední občanský zákoník uvádí služebnost cesty, kdy díky této služebnosti může oprávněný jezdit přes služebný pozemek jakýmikoliv vozidly.

Mezi typické osobní služebnosti řadíme právo užívací, požívací a právo bytu. Užívací právo umožňuje uživateli užívat cizí věc pro jeho potřebu a potřebu jeho domácnosti. V návaznosti na právní úpravu služebnosti bytu v ustanovení § 1297 občanského zákoníku platí vyvratitelná právní domněnka, že pokud je zřízena služebnost bytu, byla zřízena jako služebnost užívání. Na podkladě užívacího práva má vlastník věci povinnost udržovat věc v dobrém stavu. Požívací právo dále poskytuje oprávněnému uživateli nejširší možnost uspokojení z věci. Pokud je mezi stranami zřízeno požívací právo, má poživatel právo užívat cizí věc, brát z ní plody a užitky a nad rámec tohoto má nárok na mimořádný výnos z věci. Na závěr lze říct, že uvedený výčet není konečný a stranám nic nebrání zřídit novou služebnost neupravenou v zákoně.

Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M.

Foto: Pixabay