Téma: Správa bytového domu

EED – novela rozúčtovací vyhlášky a očekávaná budoucí změna zákona o službách (II.)

Druhá kapitola tématu měsíce je věnována změnám evropské směrnice č. 2012/27/EU o energetické účinnosti a jejich transpozice do českého právního řádu. Týkají se především pravidel pro vyúčtování, resp. informování příjemců služeb o jejich spotřebách tepla a teplé vody.

Tyto změny upraví novely vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, a zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o službách“).

V prvním případě už novela vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 376/2021 Sb. a 2. listopadu 2021 nabude účinnosti, byť právě s účinností je to u tohoto předpisu složitější. Předně novela stanoví v přechodném ustanovení, že rozúčtování a vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody v rámci probíhajícího zúčtovacího období, nejčastěji půjde o rok 2021, bude provedeno ještě podle stávajících pravidel, tj. podle znění vyhlášky o rozúčtování před zmíněnou novelou.

Vedle však také platí, že dvě nová ustanovení nabydou účinnost až 1. ledna 2023, mělo by se tak totiž stát až návazně na změnu zákona o službách. Jde povinnost poskytovatele služeb (vlastníka budovy či společenství vlastníků jednotek) uvést ve vyúčtování, kromě náležitostí stanovených zákonem, také v grafické podobě vyhotovené srovnání zjištěné spotřeby tepla na vytápění příjemcem služeb za dané zúčtovací období a za stejné období předchozího roku, upravené s ohledem na klimatické podmínky v těchto obdobích postupem podle přílohy č. 4 vyhlášky. A právě příloha č. 4 vyhlášky upravující postup pro zohlednění klimatických podmínek při srovnání zjištěné spotřeby tepla je druhým ustanovením s odloženou účinností až na počátek roku 2023.

Shora avizovaná novela zákona o službách už spatřila světlo světa a zamířila do elektronické knihovny legislativních předpisů (eKlep). Očekávání Ministerstva pro místní rozvoj jako předkladatele návrhu zákona je, že nabude účinnost 1. ledna 2023. Jde o třetí díl transpozice povinností evropské směrnice č. 2012/27/EU, resp. její novely z konce roku 2018.

Zákon o službách by měl nově stanovit, že dálkově odečitatelným měřidlem podle zákona o metrologii a dálkově odečitatelným zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění se bude rozumět jen takové měřidlo podle zákona o metrologii a zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, pro jehož odečtení nebude nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor.  A přechodně by měl též ukotvit pravidlo, že se za dálkově odečitatelné měřidlo podle zákona o metrologii a dálkově odečitatelné zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebude nepovažovat měřidlo podle zákona o metrologii a zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, které bylo instalováno před 1. lednem 2022, splní kritérium podle věty první, ale nebude nastaveno na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu. Tato skutečnost by se měla prokazovat technickou dokumentací daného měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění.

Novela zákona o službách chce také stanovit postup pro určení spotřební složka nákladů, jestliže příjemce služeb:

1. neumožní instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo instalaci vodoměrů na teplou vodu s platným ověřením nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo
2. přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo
3. je neoprávněně ovlivní,

a to podle vzorce stanoveného prováděcím právním předpisem, nejvýše však jako trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m² započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Dosud totiž platí, že je to přesně trojnásobek. Nové pravidlo tak může přinést více námitek ze strany postižených příjemců služeb.

Úpravu finančního vyrovnání ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb by mělo upřesnit, že vady vyúčtování neovlivní splatnost přeplatku, přičemž splatnost nedoplatku neovlivní jen takové vady vyúčtování, které nebudou mít vliv na vypočtenou výši nedoplatku.

Novela by měla obsahovat i dvě nově doplněné ustanovení §§ 8a a 8b, které by měly upravovat pravidelné informování o spotřebě tepla na vytápění a centralizované poskytování teplé vody. Informace příjemci služeb by měla být poskytována v zásadě vždy tak, aby byla doručena každý měsíc, a také, že náklady na poskytování informace nemohou být součástí nákladů na služby.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay