Portál o bydlení – Novinky ze světa bydlení
Bytové jednotky, jejich počet a rozmístění, jsou zahrnuty v původním návrhu v rámci pasivních a aktivních prvků opatření požární ochrany. Spojování a rozdělování v rámci jednotlivých bytů může zasáhnout do těchto opatření a při návrhu z požárně bezpečnostního hlediska je nutné brát zřetel na:
Plochu a podlažnost nového bytu – sloučením dvou či více bytových jednotek může narůstat nejen plocha nově vzniklé samostatné jednotky, ale i počet podlaží. Z požárně bezpečnostního hlediska musí funkční jednotka bytu tvořit samostatný požární úsek nepřesahující dvě podlaží.
Počet a skladba obyvatel – v případě zvýšení počtu osob užívajících bytový dům může dojít k ovlivnění požadavků požární ochrany, a to z hlediska způsobu evakuace (charakter, parametry a množství únikových cest), podmínky zásahu hasičů, požadavku na vybavení aktivními zabezpečovacími prvky.
Napojení na únikové cesty – vytvořením nového bytu vznikne potřeba nového vstupu, proto v bytových domech s chodbovým dispozičním systémem může dojít k překročení vzdálenosti nového vstupu od stávající únikové cesty, případně od napojovacích zařízení hasičského zásahu (např. hydrantu).
Požárně dělicí konstrukce (stěny, dveře, podhledy, požárně dělicí pásy) – při úpravách bytů hledá uživatel vhodné provozně-dispoziční řešení, materiály a konstrukce často zůstávají na okraji zájmu. Pro rozdělení bytové jednotky jsou tyto parametry zásadní při návrhu požárně dělicí konstrukce mezibytové stěny. Ta musí splňovat požadavky odolnosti proti šíření požáru a jeho účinkům. Tato vlastnost je výsledkem vlastností materiálu, jeho tloušťky a způsobu provedení konstrukce. Mezi požárně dělicí konstrukce nově vzniklého samostatného požárního úseku jsou počítány také vstupní dveře do bytu. Některé konstrukční systémy bytových domů používaly snížené podhledy pro rozvody instalací; v takovém případě musí být i prostor nad podhledem mezi byty přerušen požárně dělicí konstrukcí. Dalším místem, kterému je v některých případech nutné věnovat pozornost, jsou průběžná pásová okna a jejich rozdělení mezibytovou příčkou. V místě fasády mezi jednotlivými požárními úseky musí být okenní výplně nahrazeny nebo doplněny tak, aby vznikl požární pás šířky min. 900 mm.
Propojení požárních úseku instalacemi a instalačními šachtami – spojování a zřizování nových bytů rozdělením bytu jednoho si vyžaduje napojení či rušení instalací z hlavního stoupacího potrubí včetně zařízení odečtu spotřeby. Při rozdělení bytů je nutné, kromě dostatečné kapacity, řešit zejména při spojování bytů průchod stoupacích potrubí dotčeným požárním prostorem. Úpravy musí spočívat v oddělení instalací stavební konstrukcí s požárně bezpečnostními vlastnostmi. V takovém případě je nutné počítat se zvýšenými nároky na prostor a zatížení nosných konstrukcí.
Požární odolnost nových konstrukčních prvků – stavební konstrukce a zásahy do stávajících nosných konstrukcí při rozdělování a spojování bytů (zesílení stropu pod požární příčkou, otvory v nosných konstrukcích) vyžadují provést vyhovující opatření k ochraně těchto částí proti účinkům požáru. Jedná se zejména o nátěry, izolace, obklady nebo omítnutí v dostatečném rozsahu podle druhu materiálu.
Rozmístění prvků aktivní ochrany – zařízení, která monitorují prostředí a reagují na projevy požáru (teplo, kouř) oznámením v místě výskytu, nebo centrálně, případně spouští automatické hasicí systémy. Dále se jedná o rozvody hasicích systémů (automatických, hydranty, suchovody), přenosné hasicí přístroje, umístění nouzového osvětlení atd. V případě změny kapacity budovy nebo zásahu do dispozice (vstupy do bytů) musí být zohledněno rozvržení těchto prvků v rámci požárně bezpečnostního řešení.
Výčet problematiky související s rozdělováním a slučováním bytových jednotek nemusí být konečný a v jednotlivých případech se bude lišit. I když prováděné úpravy nepřesahují hranice bytových jednotek, ovlivňují požární bezpečnost celé budovy, proto je nutné posouzení požárně bezpečnostního řešení v rámci projektové dokumentace.
Zdroj: ČKAIT
Foto: Unsplash
