Portál o bydlení – Novinky ze světa bydlení
Podle statistiky ze sčítání obyvatel České republiky žilo v roce 2011:
- 48 % seniorů ve vlastním domě,
- 26 % seniorů ve vlastním bytě,
- 12 % seniorů v družstevním bytě a
- 14 % seniorů v nájemním bytě.
Právě poslední skupina patří zpravidla mezi nejvíce ohrožené náklady bydlení. Z uvedených čísel lze totiž usuzovat, že 325 000 osob žilo v nájmu a z toho počtu více než 54 % žije osamoceně. To představuje 177 000 jednočlenných domácností. Logicky pak platí, že čím starší, tím více seniorů žije osamoceně. Nad 80 let věku jsou to dvě třetiny celkového počtu seniorů této věkové skupiny.
Zajímavý je i pohled na některá velká města, kde žije:
- 30 289 osamocených seniorů v Praze,
- 10 053 v Brně,
- 7 963 v Ostravě,
- 2 680 v Plzni nebo
- 1 598 v Českých Budějovicích.
Rada seniorů České republiky podle svých zjištění odhaduje, že u nás chybí cca 77 000 malometrážních bytů, opět nejvíce ve velkých městských aglomeracích.
Český statistický úřad registruje podle údajů z roku 2017 celkový počet 1,5 milionu seniorských domácností. Z toho:
- 569 607 domácností ve vlastním domě,
- 450 877 domácností v bytě v osobním vlastnictví,
- 133 760 domácností v družstevním bytě,
- 127 748 domácností u příbuzných a známých,
- 190 871 domácností obývá nájemní byty s tržním nájemným,
- 31 561 domácností obývá nájemní byty se sníženým nájemným.
Jen letmé porovnání statistik z roku 2011 a 2017 dává tušit, že počet seniorských domácností postupně vzrůstá.
Podíváme-li se na dostupnost bydlení z pohledu poměru nákladů na bydlení ve vztahu k průměrné penzi, pak je na tom nejlépe Ústí nad Labem, kde náklady na bydlení u osamocených mužů tvoří více než 55 % jeho příjmů. Ve všech ostatních krajských městech pak náklady na bydlení u této skupiny převyšují hranici 60 %, v Brně je to pak více než 80 % a v Praze dokonce 112 %!
To samé platí i pro skupinu osamělých žen, ovšem poměr nákladů bydlení k výši příjmů z penze začíná v Ústí nad Labem skoro na 70 %, v Brně, ale např. i ve Zlíně je to bezmála 100ˇ% a v Praze 130 %.
Lze tedy učinit závěr, že k bydlení osamocenému seniorovi velmi často nestačí jeho penze a potřebuje další příjmy. K nejčastějším řešením patří finanční podpora ze strany příbuzných, jiné finanční zdroje, úspory či sdílení bydlení s dalšími osobami.
Na doplatek na bydlení dosáhne přibližně 5 700 příjemců starobních penzí, oproti tomu příspěvek na bydlení využívá podstatně větší část seniorů. A právě z tohoto pohledu je opět zajímavé nahlédnout na vybrané dva příkladové modely ze zdrojů Rady seniorů s porovnáním Prahy a Brna:
1. Osamělý muž bydlící v nájemním bytě v Praze o velikosti 40 m2 podlahové plochy bytu, který využívá sociální dávku – příspěvek na bydlení:
Náklady na bydlení: 16 828 Kč
Penze: 14 897 Kč
Příspěvek na bydlení: 7 870 Kč – (14 897 Kč x 0,35) = 2 656 Kč
Příjmy celkem: 14 897 Kč + 2 656 Kč = 17 553 Kč
Rozdíl příjmů a výdajů na bydlení (17 553 Kč – 16 828 Kč) činí 773 Kč na měsíc, což je 24 Kč na den pro úhradu ostatních nezbytných základních životních potřeb uvedené osoby.
U osamělé ženy vyjde rozdíl 713 Kč, ovšem záporný! To znamená, že osamělá žena v Praze s průměrnou penzí nemůže uhradit průměrné náklady na bydlení ani s využitím příspěvku na bydlení.
2. Osamělý muž bydlící v nájemním bytě v Brně o velikosti 40 m2 podlahové plochy bytu, který využívá sociální dávku – příspěvek na bydlení:
Náklady na bydlení: 12 013 Kč
Penze: 14 423 Kč
Příspěvek na bydlení: 6 227 Kč – (14 423 Kč x 0,30) = 1 900 Kč
Příjmy celkem: 14 423 Kč + 1 900 Kč = 16 323 Kč
Rozdíl příjmů a výdajů na bydlení (16 323 Kč – 12 013 Kč) činí 4 310 Kč na měsíc, což představuje 144 Kč na den pro úhradu ostatních nezbytných základních životních potřeb muže. Osamělé ženě zůstane 3 100 Kč na měsíc, a to představuje 103 Kč na den.
Uvedené příklady zřetelně ukazují, kde je největší problém současného bydlení seniorů, a to především osamělých seniorů. V dalších textech se budeme věnovat souvisejícím pohledům na bydlení starší generace.
Zpracoval: Mgr. Martin Kroh, ČSRB
