Portál o bydlení – Novinky ze světa bydlení
Základní povinností poskytovatele služeb je vyúčtovat příjemci služeb skutečnou výši nákladů a záloh na jednotlivé služby, nebyla-li sjednána paušální platba za nájemné a služby nebo za služby samostatně.V obou případech paušálních plateb totiž podle § 9 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoS“), platí, že se platby za poskytované služby příjemci služeb nevyúčtovávají. Výjimkou jsou u nájmů uzavřených na dobu delší než 24 měsíců nebo na dobu neurčitou platby za dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody a dodávku vody a odvádění odpadních vod; platby za tyto služby se musí vždy vyúčtovat (§ 9 odst. 4 ZoS).
Vyúčtovat náklady a zálohy za jednotlivé služby je třeba nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (§ 7 odst. 1 ZoS). Následně se uskuteční finanční vyrovnání, a to v dohodnutém termínu, nejpozději však do 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb (§ 7 odst. 3 ZoS). V tomto případě jde o dodržení časových hledisek pro zpracování vyúčtování a vyrovnání případných přeplatků a nedoplatků.
Ve vyúčtování musí být uvedena skutečná výše nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, kde nesmí chybět celková výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (§ 7 odst. 2 ZoS). Ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody příjemcům služeb uvede poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem o službách:
1. za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění, spotřebu tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody,
2. za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3,
3. za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na vytápění a na teplo spotřebované na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na vytápění a nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody v % a v Kč,
4. podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb v m2, v případě poskytování teplé vody průměrný počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb, součet náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr instalovaných vodoměrů teplé vody v bytě či nebytovém prostoru příjemce služeb a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé příjemce služeb podle evidence spotřeb v m3, hodnoty podílu nákladu příjemce služeb na vytápění, teplo na ohřev vody a na vodu v teplé vodě,
5. měrnou spotřebu tepla na vytápění za zúčtovací jednotku v zúčtovacím období vyjádřenou v GJ na m2 započitatelné podlahové plochy,
6. podíly nákladů připadající na příjemce služeb s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na vytápění, na teplo na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody,
7. koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb (§ 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům).
Naopak k povinnostem na straně příjemce služeb bude patřit zejména:
1. umožnění umístění, údržby a kontroly zařízení pro měření spotřeby vody, plynu, tepla a jiných energií, o nich bylo řádně rozhodnuto (§ 1183 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů) a
2. oznamovat poskytovateli služeb písemně a bez zbytečného odkladu změny v počtu osob rozhodných pro rozúčtování (§ 12 ZoS).
Sankcí pro obě strany procesu vyúčtování, tedy pro poskytovatele i příjemce služeb, je pokuta za prodlení s nepeněžitým plněním (§ 13 odst. 1 ZoS). Příkladem pro uplatnění sankce jsou vedle shora zmíněných povinností uvedeny ve zde citovaném ustanovení zákona o službách zejména:
1.1 nesplnění povinnosti oznámení počtu osob rozhodných pro rozúčtování na straně příjemce služby, nebo
1.2 nedoručení vyúčtování včas a
1.3 nesplnění povinností spojených s:
1.3.1 právem příjemce služeb nahlédnout do podkladů k vyúčtování (§ 8 odst. 1 ZoS) a
1.3.2 vypořádáním námitek ke způsobu a obsahu vyúčtování (§ 8 odst. 2 ZoS).
Sankce se však neuplatní v případech, kdy by splnění povinností jedné ze stran ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo by k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany.
Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení (vše § 13 odst. 2 ZoS).
Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB
Foto: Pixabay
