Téma: Rozúčtování a vyúčtování služeb – 1. díl

Rozúčtování a vyúčtování nákladů na plnění spojená s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (služby) jsou na sebe navazující procesy, kdy je nejprve určen podíl příjemce služeb na celkových nákladech služeb v rámci bytového domu a následně je tento podíl porovnán se zaplacenými zálohami příjemce služeb s vyčíslením rozdílů jako přeplatek nebo nedoplatek.

Hlavní úpravu obou procesů obsahují zákon č. 67/2013 Sb. ve znění zákona č. 104/2015 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „ZoS“), jinak též „zákon o službách“ a prováděcí vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Z pohledu správy společných částí domu a pozemku se problematiky velmi okrajovým způsobem dotýká i nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.

Změna v roce 2020

Na tomto místě je třeba pro letošní rok upozornit na významnou změnu v termínu pro zpracování vyúčtování, který je posunut do konce srpna 2020. Jde o zákon č. 209/2000 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, který takto novelizuje jinak standardní úpravu ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění zákona č. 104/2015 Sb. (dále jen „zákon o službách“)

Povinnost poskytovatele služeb doručit vyúčtování služeb příjemci služeb, která by podle § 7 odst. 1 zákona o službách dospěla po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a přede dnem 31. srpna 2020, považuje za dospělou dnem 1. září 2020. Jinými slovy, termín pro doručení rozúčtování se prodlužuje na dvojnásobek standardního limitu 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Termín pro finanční vyrovnání mezi poskytovatelem a příjemcem služeb se nemění a platí v podobě předvídané zákonem o službách (viz § 7 odst. 3), tj. v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

Pojmy

Zákon o službách obecně definuje oba procesy, které na sebe navazují v oblasti rozdělení nákladů na energie a média a vyúčtování záloh na tyto náklady takto:

Rozúčtování je vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby (§ 2 písm. e) ZoS).

Vyúčtování je vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a zaplacených záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období (§ 2 písm. f) ZoS).

Zúčtovací období je období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů. Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb. Zejména v případě bytových korporací (společenství vlastníků jednotek a bytových družstev) se bude zpravidla jednat o kalendářní rok.

Důležité je přesné vymezení rolí poskytovatele a příjemce služeb, kterými jsou:

Poskytovatel služeb je:

1. vlastník bytového domu:
   1. bytové družstvo
   1. obec
   1. jiný vlastník
2. společenství vlastníků jednotek
3. vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky

(§ 2 písm. a) ZoS)

Příjemce služeb je:

1. nájemce bytu, nebo
2. vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky (§ 2 písm. b) ZoS).

Je důležité si tedy uvědomit, že se často může stát, že je vlastník jednotky ve dvojím postavení – jednak příjemcem služeb jako člen společenství vlastníků jednotek, jednak poskytovatelem služeb, a to jako pronajímatel bytové jednotky. Přesně v této pozici se nachází také bytové družstvo, které je vlastníkem bytové jednotky ve společenství vlastníků jednotek. Podobně však může být ve dvojím postavení i sám člen bytového družstva, je-li příjemcem služeb coby nájemce družstevního bytu a současně poskytovatelem služeb v případě podnájmu družstevního bytu třetí osobě.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay