Téma: Požadavky na střechy

Povětrnostní vlivy

Na střechu a její konstrukci působí vlivy následujících klimatických zatížení a účinků: déšť, sníh, námraza, vítr, sluneční záření, vlhkost, teplota, ale také prach, biologické vlivy, chemické vlivy ze srážek a ovzduší a nebezpečí mechanického poškození. Proto velmi odolným prvkem musí být střešní krytina. Musí odolat všem jmenovaným účinkům včetně jejich změn a zejména nepropustit vodu a vlhkost.

Odvodnění střech

Na sklonitou i plochou střechu dopadá voda z dešťových srážek. Množství vody ze srážek odpovídá půdorysné ploše střechy a intenzitě deště stanovené dle platných předpisů.

Střechy navrhujeme s vnitřním odvodněním se střešními vpusťmi anebo s vnějším odvodněním do okapních žlabů.

Ploché střechy se navrhují obvykle se spádem od 2 % výše. Spádu ploché střechy se docílí dvěma způsoby: spádováním celé nebo horní části střešní konstrukce anebo vyspádováním vrstev na střeše.

Spád se vede k vnitřním odpadům – střešním stokům nebo žlabům. Žlaby s odtoky mohou být umístěny uvnitř půdorysu střechy nebo při kraji střechy. Tradiční řešení se žlabem na kraji pultové nebo sedlové střechy je obdobou odvodnění šikmých střech. Voda je zachycována v podokapovém žlabu a sváděna do dešťové kanalizace.

Plochá střecha beze sklonu by byla proveditelná za předpokladu užití kvalitní izolace, vhodného provedení detailů a rovinnosti střešní konstrukce. Ploché střechy se obvykle provádí se spádem. Důvodem je odvod vody ze střechy. Proto musí být takové střeše při návrhu a provádění věnována značná pozornost především provedení izolace odolnému proti stojící a proudící vodě, která se na střeše může vyskytovat, než dojde k jejímu odvedení nebo i částečnému vypaření. Voda může také zmrznout.

Sníh a střecha

Účinky sněhu na střechy a také budovy jsou dlouhodobě v České republice dány normami. Ty určují podle dlouhodobých měření výšky sněhové pokrývky místní hodnoty zatížení sněhem, které jsou pro návrh střechy použity. Pro velkou část území republiky lze počítat se základní tíhou sněhu na zemi s hodnotou 0,70 kN/m²., tak jak určuje od roku 2010 platná česká a evropská norma s označením ČSN EN 1991-1-4. Větší zatížení od sněhu působí ve vyšších nadmořských výškách a v horských oblastech.

Při návrhu střechy musí být brána do úvahy možnost navátí sněhu v úžlabích, za stěnami, atikami a světlíky. Dalším možným navýšení vrstvy sněhu je případný pád sněhu z výše umístěných částí zastřešení.

Stanovení zatížení sněhem a ověření konstrukce je prací stavebního projektanta nebo statika, nejlépe s odbornou autorizací ČKAIT.

Tepelná ochrana a střecha

Střešní plášť odděluje vnitřní prostředí budovy a vnější prostředí, proto musí splňovat tepelně technické předpisy dané v ČR pro tepelné izolování budov. Základní normou pro tepelnou ochranu budov je ČSN 730540. U střechy se sleduje zejména hodnota tzv. součinitele prostupu tepla. Jeho hodnota je dána tepelně technickými vlastnostmi vrstev střešního pláště. Platí, že čím bude střecha více tepelně izolována, tím bude hodnota součinitele nižší. Střecha musí pak mít nižší hodnotu součinitele prostupu tepla než je uvedeno v tabulce dané normy. Pro současně propagované energeticky úsporné budovy se hodnota součinitele prostupu tepla pohybuje mezi 0,12 až 1,8 W/m2K. Pokud má být střecha a objekt velmi úsporný, volí se hodnota součinitele při dolní uvedené hranici nebo i níže.

Ochrana ploché střechy před teplotou a chladem

Působením teploty a slunce jsou namáhány horní vrstvy střešního pláště a zejména krytina. Jde o účinky během letního i zimního období. Teplotní zatížení vzniká:

• při nízkých teplotách v zimě, kdy výpočtová teplota se podle lokality pohybuje –12 °C až –21 °C a může být i výrazně překročena až k –25 °C;
• při svitu slunce a vysokých letních teplotách, kdy dochází k zatížení na povrchu střechy ohřevem až na 80 °C;
• při střídání teplot během dne, zejména v noci a ve dne;
• při současných protikladných poměrech na osluněné a odvrácené straně střechy;
• při teplotních skocích za změn vnější teploty;
• při akumulaci tepla ve vrstvách střešního pláště a smrštění nebo roztažení materiálů;
• při teplotní dilataci neizolované nosné konstrukce.

Všechny tyto vlivy se zachycují volbou vhodné povlakové krytiny a skladbou vrstev střešního pláště. Barva krytiny a krycí vrchní materiál může výrazně omezit tepelné účinky slunce. Vhodné jsou: bílá, světlá a stříbrná zabarvení. Účinky zmírňuje krycí a izolační posyp přímo na krytině nebo vrstva násypu.

Vítr

Na plochou střechu působí dva možné účinky od větru. Jde o tlak shora při vcelku výjimečném tlakovém účinku vzdušného proudu a běžné sání směrem vzhůru při vodorovném vzduchovém proudu obtékajícím střechu a stavbu. Proti sání větru, které by mohlo způsobit poškození krytiny nebo i její strhnutí, se chrání střecha následujícími úpravami: zatížením, resp. přitížením násypem, lepením krytiny a mechanickým kotvením.

Při mechanickém kotvení se zachycuje povlaková krytina a vrstva lehké tepelné izolace kotvami k nosné konstrukci střechy nebo střešního pláště. Jde např. o přibití bitumenových pásů hřeby s plochou hlavou do dřevěného bednění nebo přichycení hmoždinkami se samořeznými šrouby do profilovaných plechů.

Lepení krytiny představuje přichycení asfaltových pásů k podkladu v ploše nebo v pásech či bodech. Rozsah přichycení představuje 10 % plochy uvnitř půdorysu střechy, 20 % při okrajích a 40 % v rozích. Z uvedeného je patrné, že po okrajích a v rozích střechy jsou účinky sání větru vyšší. Proto je zde kotvení krytiny zesílené. Při zajištění krytiny zatížením se používá násypy ze středu plochy v tloušťce min. 50 mm, položení betonových desek 40 mm nebo vybetonování betonové mazaniny v ploše nejvýše 2 x 2 m s dilatací mezi poli a s uložením na dvojitou kluznou podložku. Úprava má pro krytinu i ochranný charakter proti mechanickému poškození a degradaci.

Důležité pro velikost zatížení větru je také výška objektu. S výškou objektu se zvyšuje účinek větru. Nejnižší účinky jsou do 10 m výšky, většina objektu se pohybuje do 20–30 m výšky.

Námraza

Zatížení námrazou vzniká od zmrzlé vody a účinků větru. Objevuje se nejen na střeše, ale i na konstrukcích na střeše. Zde může hrozit pád ledu z těchto konstrukcí na střešní krytinu. Kromě prvků na střeše je zatížení námrazou v ploše střechy váhově zahrnuto v zatížení sněhem.

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay