Téma: Optimalizace nákladů

Stále více pozornosti se soustředí na energie a média v bytovém domě, resp. na jejich spotřebu uživateli bytových jednotek. Je to hlavně proto, že náklady na teplo, na přípravu teplé vody a na spotřebu studené vody nepřetržitě rostou. Zejména první dvě položky dnes často tvoří nejvyšší části měsíčního předpisu nájemného či příspěvku na správu domu a pozemku. Spotřeba studené vody je pak citelnou zátěží především v případech ztrát, např. v důsledku protékající toalety či zvýšeného odběru na neměřeném výtokovém místě v domě (takovým místem bývají např. úklidové místnosti).

Jak se nejlépe připravit? A co učinit pro efektivní nakládání s energiemi na vytápění, přípravu teplé vody či jen se samotnou elektřinou? Pojďme si připomenout alespoň ty nejzákladnější a nejosvědčenější způsoby řešení.

 Revidujte smlouvy s dodavateli energií

Určitě je vhodné alespoň jednou ročně projít smlouvy s dodavateli energií a podívat se na podmínky za jakých jsou energie dodávány (to platí zejména pro bytové domy). Je to důležité v případech, kdy využíváte teplo z centrálního zásobování (CZT) nebo pokud spotřebováváte elektrickou energii ve společných prostorách. Jen v nastavených smluvních podmínkách či v jejich optimalizaci se může skrývat potenciál k dosažení úspor. Nevhodně bývají nastaveny odběrové diagramy pro dálkové vytápění, v jejichž důsledku mohou obyvatelé bytových domů přicházet o větší částky. Vlastníci bytových domů mají také často ve společných prostorách pro dodávky elektrické energie sjednán podnikatelský tarif C01d nebo C02d. Přitom pro tyto účely je určen levnější tarif D01d nebo D02d. Nerozumíte-li věci sami, nechte si poradit například od správce Vašeho domu. Měl by to zvládnout.

 Pravidelně kontrolujte technologie

Hned za optimalizací smluv s dodavateli by měla následovat pravidelná kontrola stavu jednotlivých technologií, které využívají energie v domě, jejich údržba a případně modernizace. Špatně používané nebo špatně řízené technologie mohou znamenat vyšší spotřebu či ztráty. Příkladem budiž dodnes existující plynové kotelny, kde je jediným regulačním prvkem tlačítko zapnuto a vypnuto. Podobně jsou na tom i domy, které jsou vytápěny z CZT bez domovní předávací stanice. Teplo proudící z teplárnypak nelze individuálně regulovat. Dodavatel tepla zpravidla ani nezohledňuje, zdali je dům zateplený či nikoli. Zatepleným bytovým domem tak může proudit podobné množství tepla jako nezatepleným, ačkoliv to není zapotřebí. Úspor lze dosáhnout též vyčištěním otopné soustavy. Shledali byste, kolik nečistot a usazenin musí otopná voda ohřát, než se teplo dostane ke stěně radiátoru.

 Zastaralé technologie

Motivace pro změnu (modernizaci) technologií může být různá. Současné zařízení mohou být ekonomicky nehospodárná. Potřebujeme-li vyměnit poruchové a technicky zastaralé zařízení, je první úvahou, zda má být dům energeticky soběstačný, nebo jen usilujeme o zvýšení komfortu bydlení? V obou případech máme před sebou rozhodování, jaké technologie a podle jakých kritérií vybrat.

Příkladem budiž třeba vytápění. Teplo často ukrojí největší část za spotřebu energií. Než rozhodneme o investici do vytápění, měli bychom znát odpověď na mnoho důležitých otázek.  V prvé řadě je potřeba vědět, jestli se v dohledné době nezmění tepelně technické vlastnosti našeho domu (např. výměnou oken či zateplením obálky budovy). Tepelně izolační vlastnosti se pak mohou změnit podmínky zcela zásadně. Případná změna stávajícího zdroje tepla za nový musí reagovat na nový stav, jinak by byl výkon takového zdroje zbytečně předimenzovaný. Všechny práce, které mění tepelně technické vlastnosti budovy, by proto měly vždy předcházet investici do vytápění.

Ekonomická návratnost

Další důležitou otázkou je, zda změnit způsob vytápění či nikoli. Často jsme svědky toho, že majitelé bytových domů mění způsob vytápění bez toho, aby si dostatečně uvědomovali, co to pro ně vlastně znamená. Slepě důvěřují dodavatelům technologií a díky tomu se rozhodují na základě jednostranně výhodných informací. Vytápění je ale komplexní systém a je potřeba ho posuzovat z mnoha úhlů pohledu. Před jakýmkoli rozhodování si určitě spočítejte návratnost investice.

Přibližnou návratnost v letech spočítáte jednoduše takto: Předpokládaná výše investice – ((Současná cena za 1GJ – předpokládaná cena za 1 GJ) * počet GJ spotřebovaných za rok). Například návratnost nad osm let u zdroje, který má životnost deset let asi úplně výhodná nebude. Přitom je třeba dávat pozor na vstupní údaje. Obchodníci do ceny GJ často nezapočítají náklady na vybudování zdroje, nebo jich započítají jen část. To zkresluje návratnost, která se může snadno zdát až neuvěřitelně výhodná.

Než budete tedy, dívat na výhodnost nějaké nabídky, požádejte dodavatele, aby vám uváděnou cenu GJ z uvažovaného zdroje rozebral na jednotlivé části, abyste si mohli zkontrolovat, že cena tepla pro výpočet obsahuje nejen média například plyn nebo elektřinu, ale i náklady na provoz zdroje a jeho odpisy. Celá investice jsou ve skutečnosti všechny náklady včetně přípojek, navýšení příkonu elektroinstalace, vybudování spalinových cest apod.

Špatná rozhodnutí se mohou prodražit

Pokud se budete rozhodovat, zda a jaké technologie pro vytápění budete pořizovat pro váš dům, nechejte si od odborníků vypracovat posouzení stávajícího stavu a navrhnout vhodné varianty řešení. Vyhnete se tak situacím, kdy použijete správné technologie v naprosto nesprávných podmínkách nebo investujete s očekáváním, které se nikdy nenaplní. Takové situace totiž mohou vzniknout docela snadno. Pro názornost lze uvést některé z nich:

• instalace tepelného čerpadla v nevhodných podmínkách. Dům, jehož tepelně technické vlastnosti byly navrhnuty a postaveny pro vysokoteplotní systém vytápění, bude zpravidla nevhodný pro vytápění tepelným čerpadlem, které je primárně určeno pro nízkoteplotní režim,
• nevýhodná investice, kdy je dům připojen na CZT a úvaha vede rovnou k odpojení a vybudování vlastního zdroje. To ovšem vůbec nemusí být pro uživatele bytového domu výhodné. Po započítání všech nákladů na odpojení, vybudování a provoz vlastního zdroje může být v některých regionech cena GJ vlastního tepla vyšší než cena tepla z CZT. Prvním krokem u domů s CZT by vždy měla být kvalitní regulace a její nastavení. Teprve po regulaci, řádných výpočtech a jednání s dodavatelem tepla by měla přijít na řadu varianta odpojování,
• nevhodné použití regulace tepla z CZT, kdy dodavatel tvrdí, že ušetří významnou část tepla instalací regulace tepla z CZT za stávající domovní předávací stanici (DPS). DPS má ale regulaci již zabudovanou v sobě. Proto je potřeba pouze zkontrolovat, zda funguje správně nebo ji doplnit o moderní prvky řízení. Instalovat další zařízení pro regulaci za DPS proto nedává smysl.

 Závěrem

Uvedl jsem záměrně jen několik případů, a to ještě hlavně z oblasti vytápění. Zabývat se optimalizací a snižováním nákladů na energie a média, nebo dokonce obecně na služby se je určitě správná cesta. Na trhu je mnoho zajímavých technologií i nabídek alternativních dodavatelů, které mohou vlastníkům bytových domů přinést významné úspory. Vždy je ovšem důležitá určitá dávka kritického uvažování.

Pamatujte, že ten, kdo prodává jen jednu technologii, může mít tendenci informace o této technologii zvýhodňovat. Je proto důležité nejprve posoudit konkrétní bytový dům, navrhnout optimální řešení a teprve potom vybírat vhodnou technologii. Odborníků nabízejících energetické studie a posouzení je na trhu dostatek, a pokud máte kvalitního správce, poradí vám i on. Trocha osobní energie, kterou věnujete energiím v domě, bude určitě investice s rychlou návratností.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB