Téma: Odpovědnost člena statutárního orgánu bytového družstva

Jde-li však o „malé bytové družstvo“ do 49 členů, může být statutárním orgánem jen předseda družstva jako jednočlenný volený orgán (viz 726 odst. 1 OK), kontrolní komise nemusí být zřízena, nestanoví-li stanovy družstva jinak. Její roli pak přebírá sama členská schůze, kde má každý člen družstva vůči statutárnímu orgánu družstva stejnou pravomoc jako kontrolní komise (§ 726 odst. 2 ZOK).

Způsob jednání statutárního orgánu v případě bytového družstva navazuje na obecnou úpravu právnických osob, která je obsahem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), ve znění pozdějšího předpisu, a jednak shora citovaným zákonem o obchodních korporacích.

Obecně tedy platí, že ten, kdo přijme funkci člena voleného orgánu právnické osoby, zavazuje se, že ji bude vykonávat:

• s nezbytnou loajalitou i
• s potřebnými znalostmi a
• pečlivostí.

Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky (§ 159 OZ).

Řádný hospodář by měl činit právní jednání týkající se družstva odpovědně a svědomitě a stejným způsobem by měl rovněž pečovat o majetek bytového družstva, jako kdyby šlo o jeho vlastní majetek. Taková péče samozřejmě neznamená, že by sám člen statutárního orgánu disponoval všemi potřebnými odbornými znalostmi, které s výkonem funkce či správou a provozem domu souvisejí, nýbrž se předpokládá, že má základní znalosti a schopnosti rozpoznat hrozící škodu a zabránit jejímu způsobení na spravovaném majetku bytového družstva. Je to tedy i schopnost rozeznat, ve kterých případech je nutný odborná pomoc speciálně kvalifikovaného dodavatele, a zajistit takovou pomoc.

Povinnost jednat s potřebnými znalostmi i pečlivostí přitom nutně zahrnuje i sledování průběžných výsledků hospodaření bytového družstva.

Bližší podmínky pak upravuje zákon o obchodních korporacích, ze kterých lze vybrat především následující tři zásadní oblasti:

• předpoklady pro členství ve statutárním orgánu
• jednání s péčí řádného hospodáře
• střet zájmů a zákaz konkurence

Předpoklady pro členství ve statutárním orgánu bytového družstva

Členství ve statutárním orgánu bytového družstva je zapovězeno:

• osobám, které nejsou bezúhonné ve smyslu živnostenského zákona, nebo u nich nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti (§ 46 odst. 1 ZOK),
• osobám, které neinformovali, zda ohledně jejich majetku či majetku obchodní korporace, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení podle jiného právního předpisu nebo řízení podle § 63 až 65 tohoto zákona anebo zda u něho není dána jiná překážka funkce (§ 46 odst. 2 ZOK),

přičemž u případných zástupců právnické osoby, která je členem bytového družstva, platí, že sama zastupující osoba musí splňovat stejné požadavky a předpoklady pro výkon funkce (podobně se na ní budou vztahovat i dále zmíněná pravidla o střetu zájmů, nepřípustnosti konkurenčního jednání a povinnost jednat s péčí řádného hospodáře včetně následků jejího porušení (§ 46 odst. 3 a 4 ZOK).

Jednání s péčí řádného hospodáře

Pro obchodní korporace je tato část propracována zákonem o obchodních korporacích do výrazně větších podrobností na rozdíl od shora naznačené obecné úpravy, platné např. pro společenství vlastníků jednotek.

Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou (§ 51 odst. 1 ZOK), přičemž tato povinnost není dotčena tím, že si statutární orgán vyžádá udělení pokynu členskou schůzí bytového družstva. Při posuzování, zda bylo jednáno s péčí řádného hospodáře, se přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba (§ 52 odst. 1 ZOK).

Důsledkem porušení péče řádného hospodáře je vydání získaného prospěchu bytovému družstvu, nebo jeho nahrazení v penězích, a vznikla-li újma bytovému družstvu, může být vypořádána smlouvou se členem statutárního orgánu, pokud takovou smlouvu schválí alespoň 2/3 členů bytového družstva.

Je třeba konstatovat, že v řízení před soudem je na členovi statutárního orgánu bytového družstva, aby dokazoval, že jednal s péčí řádného hospodáře, nerozhodne-li soud jinak.

Střet zájmů a zákaz konkurence

Obecně platí, že člen orgánu bytového družstva musí informovat ostatní členy orgánu, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak členskou schůzi, příp. shromáždění delegátů, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu:

• jeho zájmu se zájmem obchodní korporace, nebo
• zájmů osob členovi orgánu obchodní korporace blízkých nebo osob jím ovlivněných nebo ovládaných (§ 54 odst. 1 ZOK).

Tímto ustanovením samozřejmě není dotčena povinnost člena orgánu jednat v zájmu bytového družstva. Kontrolní nebo nejvyšší orgán družstva může na vymezenou dobu pozastavit takovému členovi družstva výkon jeho funkce.

Hodlá-li člen orgánu bytového družstva uzavřít s touto družstvem smlouvu, informuje o tom orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak členskou schůzi či shromáždění delegátů. Zároveň uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. To platí obdobně pro smlouvy mezi bytovým družstvem a osobou členovi jejího orgánu blízkou nebo osobami jím ovlivněnými nebo ovládanými (§ 55 odst. 1 ZOK), nebo, má-li bytové družstvo zajistit či utvrdit dluhy uvedených osob (§ 56 odst. 1 ZOK).

Uzavření smlouvy a zajištění či utvrzení dluhů, které nejsou v zájmu obchodní korporace, může její nejvyšší nebo kontrolní orgán zakázat. Pozor však, že se uvedená pravidla nepoužijí pro smlouvy uzavírané v rámci běžného obchodního styku.

Speciální úprava zákazu konkurence člena představenstva družstva mu zakazuje:

• podnikat v předmětu činnosti družstva, činit tak ve prospěch jiných osob či zprostředkovávat obchody družstva pro jiné osoby.
• být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se shodným předmětem činnosti nebo osoby v obdobném postavení, ledaže se jedná o společenství vlastníků jednotek nebo družstvo, jehož členy jsou pouze jiná družstva.
• být současně členem kontrolní komise družstva nebo jinou osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za družstvo (§ 710 odst. 1 až 3 ZOK).

O všech uvedených okolnostech musí člen představenstva informovat družstvo předem. Platí, že byla-li členská schůze v době zvolení člena takového člena představenstva na zmíněné okolnosti upozorněna či vznikla-li taková okolnost později a člen představenstva na ni písemně upozornil, má se za to, že člen představenstva činnosti, jichž se zákaz týká nemá zakázané, nevysloví-li členská schůze nesouhlas s takovou činností do jednoho měsíce ode dne upozornění (§ 711 ZOK).

Je však třeba upozornit, že další případná omezení jsou ponechána na úpravu stanov bytového družstva a často je tak nad zákonný rámec upraveno např. členství manželů v orgánech bytového družstva, počet členů družstva zastupujících tentýž volební obvod nebo speciální úprava zákazu konkurence pro členy kontrolní komise či jiných zřizovaných orgánů bytového družstva.

Zdroj: Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay