Právo společného bydlení manželů v rodinné domácnosti je tak omezeno tím, že soud může omezit nebo i vyloučit na určenou dobu právo druhého manžela v domě nebo bytě bydlet, a to na návrh dotčeného manžela v případě, že se společné bydlení manželů v rámci rodinné domácnosti stane pro jednoho z manželů nesnesitelné pro tělesné nebo duševní násilí vůči manželovi nebo jiné osobě, která žije v rodinné domácnosti. Návrh soudu je tak oprávněn podat nejen dotčený manžel, ale i další osoba žijící v rodinné domácnosti, vůči které směřuje domácí násilí. Občanský zákoník vymezuje, že uvedená ochrana proti domácímu násilí náleží i rozvedeným manželům, stejně tak manželům nebo rozvedeným manželům, kteří bydlí společně jinde než v rodinné domácnosti.
Jakým způsobem definovat pojem domácí násilí?
Odpověď poskytuje důvodová zpráva k zákonu č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím:
„Domácí násilí je označení pro násilné jednání, kterým dochází k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo lidské důstojnosti, a to v bytě nebo domě společně obývaném násilnou osobou i osobou, proti níž takový útok směřuje. Domácím násilím se rozumí opakované násilné jednání nebo opakované vyhrožování násilným jednáním, v důsledku kterého dochází nebo hrozí, že dojde, k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo lidské důstojnosti, mezi osobami, které jsou či byli spolu v intimním, rodinném či jiném obdobném vztahu a žijí ve společně obývaném bytě nebo domě.“
Pokud soud vyhoví návrhu manžela, pak uloží druhému manželovi předběžným opatřením po dobu jednoho měsíce od jeho vykonatelnosti, aby zejména:
– opustil společné obydlí, jakož i jeho bezprostřední okolí, nezdržoval se ve společném obydlí nebo do něj nevstupoval,
– nevstupoval do bezprostředního okolí společného obydlí nebo manžela a nezdržoval se tam,
– se zdržel setkávání s manželem, nebo
– se zdržel nežádoucího sledování a obtěžování manžela jakýmkoliv způsobem.
Občanský zákoník stanovuje, že uvedená omezení nebo vyloučení práva manžela v domě nebo bytě bydlet, může soud určit nejvýše na dobu šesti měsíců. Soud na návrh rozhodne znovu, jestliže jsou pro tento postup zvlášť závažné důvody.
Prokázání domácího násilí je také důvodem pro nepřiznání výživného pro rozvedeného manžela a má také vliv na dědické právo, kdy zůstavitelův manžel bude vyloučen z dědického práva jako zákonný dědic, pokud probíhá v den zůstavitelovy smrti řízení o rozvod manželství zahájené na zůstavitelův návrh podaný v důsledku toho, že se manžel vůči zůstaviteli dopustil činu naplňujícího znaky domácího násilí.
Ochrana před domácím násilím je upravena rovněž trestním a správním právem a naplňování občanskoprávní ochrany před domácím násilím blíže upravuje zákon o zvláštních řízeních soudních.
Seznam neziskových organizací poskytující pomoc obětem domácího násilí nalezneme na webových stránkách Ministerstva vnitra.
Poznámka: Využité a citované ustanovení v článku: zejména § 751, § 752 a § 753, § 762, § 1482 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 405 a § 408 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš
Foto: Pixabay