Téma: Nemovitost v dražbě

Oprávnění bytového družstva účastnit se dražby (VI)

Bytové družstvo je společenstvím nejméně tří osob, které slouží primárně k zajišťování bytových potřeb jeho členů. Zajišťováním bytových potřeb rozumíme zejména pronajímání bytových i nebytových prostor, ale též nabývání vlastnických práv k nemovitostem.

Otázkou, kterou se budeme v tomto článku zabývat, je, zda je bytové družstvo oprávněno účastnit se dražby bytové či nebytové jednotky (dále jen jako „dražby bytu“). Dražbu bytu ve smyslu zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, v platném znění, (dále jen „ZVD“) rozdělujeme na dobrovolnou a nedobrovolnou. Prostřednictvím dobrovolné dražby vlastník věci realizuje své právo disponovat s věcí z vlastní vůle. Naproti tomu u nucené dražby dochází k dražbě zpravidla v důsledku nařízené exekuce.

Vzhledem k tomu, že členové bytového družstva nejsou vlastníky jednotek umístěných v domě, ale jen podílu, není člen družstva oprávněn převádět vlastnické právo přímo k jednotce, tj. prodávat bytovou jednotku, ale jen družstevní podíl.

Nejprve je nutné zodpovědět otázku, zda je družstevní podíl způsobilým předmětem dražby. Dle ustanovení § 17 odst. 6 ZVD je zásadně možné v dobrovolné dražbě zpeněžovat družstevní podíly členů bytových družstev. Výjimkou jsou byty, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních právních předpisů, a pokud vznikla družstvu povinnost uzavřít smlouvu o převodu bytu s fyzickou osobou – členem družstva, která družstvo k uzavření smlouvy vyzvala. Rovněž je možné družstevní podíl zpeněžit i v nedobrovolné dražbě, neboť ustanovení § 36 ZVD to nevylučuje.

Ačkoliv družstevní podíl člena je převoditelný a rovněž jej lze vydražit, družstvo se nikdy nemůže stát jeho vlastníkem. I v situaci, kdy družstevní podíl nepřechází v důsledku převodu či přechodu práv, tak zanikne a nepřechází na družstvo. Z toho plyne jednoznačný závěr, že bytové družstvo se nemůže zúčastnit veřejné dražby družstevního podílu.

Bytové družstvo může dle ustanovení § 727 odst. 2 a 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, v platném znění, vedle naplňování primárního účelu též podnikat, pokud tím neohrozí uspokojování bytových potřeb svých členů. Na rozdíl od společenství vlastníků jednotek, které má zakázáno podnikat, jsou možnosti příjmů a činností bytového družstva širší.

Ze shora uvedeného lze dojít k následujícímu závěru. Družstevní podíl je převoditelný, tudíž s ním může jeho vlastník volně nakládat. Vzhledem k tomu, že bytové družstvo nemůže nabýt družstevní podíl do svého vlastnictví, tak se ani nemůže účastnit dražby a stát se vydražitelem družstevního podílu. Jinak je však družstvo způsobilým účastníkem veřejné dražby.

Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M.

Foto: Pixabay