Téma: Nemovitost v dražbě

Dražba bytu (I)

Poměrně častým uspokojením věřitele nespláceného dluhu dlužníka bývá exekuční řízení či výkon zástavního práva. Jedním z vyústění těchto řízení je často realizace uspokojení prostřednictvím dražby. Právní řád přitom zná dvě základní formy dražby. Jedná se o formu veřejné dražby dle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, v platném znění, (dále jako „zákon o veřejných dražbách“) anebo o formu dražby dle ustanovení § 336b a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění. V rámci druhého zmiňovaného případu dochází k prodeji na základě vedeného exekučního řízení k vymožení povinnosti. Dražba podle zákona o veřejných dražbách není vázána na exekuční řízení.

V exekučním řízení dochází k prodeji bytu v dražbě podle právní úpravy tzv. prodeje nemovitých věcí. V první řadě je povinnému doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, případně exekuční příkaz. Po tomto doručení již nemůže nemovitost povinný převést, případně ji jinak zatížit. Dále bude jmenován soudní znalec, který má za úkol nemovitost ocenit. Následně již soud, případně soudní exekutor, provede samotnou dražbu. O dražbě se informuje prostřednictvím dražební vyhlášky, ve které se uvádí mimo jiné datum a čas dražebního jednání a přesné označení nemovitosti. Je třeba mít na paměti, že soud či soudní exekutor může za zákonem stanovených podmínek rozhodnout o skončení nájmu k předmětnému bytu.

Dražba bytu může být dobrým způsobem, jak v dnešní době získat vlastní bydlení. Znalec při oceňování bytu musí jeho cenu určit jako cenu obvyklou. Nesmí tak vlastním či cizím přičiněním nemovitost podhodnotit či nadhodnotit. V rámci právní úpravy dále platí, že nejnižší podání v dražbě musí činit alespoň dvě třetiny stanovené ceny. Pokud se tak dražby nezúčastní nikdo jiný, případně další nabídka nebude příliš vysoká, může účastník koupit nemovitost za dvoutřetinovou cenu. V praxi k dražbě dochází často prostřednictvím internetu.

Dalším typem dražby je veřejná dražba v rámci zákona o veřejných dražbách. Zákon rozlišuje veřejné dražby na dobrovolné a nedobrovolné. K nedobrovolné dražbě dochází na základě návrhu dražebního věřitele. Ten se musí prokázat vykonatelným soudním rozhodnutím či jiným titulem stanoveným zákonem. Samotná dražba se provádí na základě písemné smlouvy o provedení dražby. Jejími subjekty jsou navrhovatel a dražebník. Naopak dražba dobrovolná se provádí na návrh vlastníka věci, zde bytu. Stejně jako v případě dražby podle občanského soudního řádu, i veřejné dražby lze konat prostřednictvím internetu. I v případě veřejných dražeb se o konání dražby vyrozumívá dražební vyhláškou, ve které se uvádí mimo jiné, zda jde o dražbu dobrovolnou, či nejnižší možné podání.

Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M.

Foto: Pixabay