Jak již bylo v přechozích článcích zmíněno, imisí se rozumí jakýkoli element mající původ na pozemku jednoho vlastníka a účinky na pozemku jiného vlastníka. Slovo imise lze přeložit jako vhánění, vpuštění, vnikání. Zákaz imisí tedy znamená, že vlastník nesmí jednat tak, aby se účinky jeho činnosti projevovaly na cizím pozemku, a zároveň nesmí užívat cizí pozemek ke své činnosti či svou činnost na cizí pozemek rozšiřovat. V zásadě je vlastník povinen obecně při výkonu svých práv dbát příkazu sousedské ohleduplnosti.
Zákon rozděluje imise na přímé a nepřímé. Imise přímé zákon zakazuje bez dalšího. Mezi imise přímé patří např. svádění vody ze svého pozemku trativodem na sousední pozemek, záměrné vhánění kouře nebo zasypání příkopu, které má za přímý následek zaplavování sousedního pozemku. V případě, pokud osobu opravňuje působení imisí právní důvod (smlouva, věcné břemeno), tak se zákaz samozřejmě neuplatní. Jedná se například o právo cesty a právo pastvy pro dobytek.
Nepřímé imise vznikají jako vedlejší produkt sousedovy činnosti. Ustanovení občanského zákoníku takové imise zakazuje tehdy, jsou-li místním poměrům nepřiměřené a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku v daném místě. Jedná se o prach, popílek, odpad, pach, otřesy, hluk atd. Původce nepřímé imise je přímo nezamýšlí, ale jsou vedlejším účinkem jeho jednání. Zda obtěžování dosahuje potřebné úrovně, je nutné posoudit vždy podle okolností konkrétního případu s přihlédnutím ke všem skutečnostem, které v této souvislosti vyjdou v řízení najevo. Imise se tedy musí vymykat tomu, co sousedé mohou mezi sebou očekávat a tolerovat.
U imisí přímých, které jsou zakázány bez dalšího, se kritérium „nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku“ samozřejmě neuplatní.
Proti imisím je možné se bránit prostřednictvím žaloby na zdržení se imisí. Osobou oprávněnou podat žalobu je každý vlastník pozemku (soused), který je imisí rušen, přičemž jde o každý pozemek (nikoliv jen přímo přiléhající), na který imise působí. Může se tedy jednat i o pozemek vzdálenější. Osobou pasivně legitimovanou může být přímý rušite (např. vlastník nemovité, movité věci, či oprávněný uživatel věci, který souseda imisemi ruší). V některých případech může být též žalován tzv. nepřímý rušitel, kterému je jednání přímých rušitelů právně přičitatelné.
Vedle výše uvedených imisí přímých a nepřímých se často uvádí taktéž imise privilegované. Nejedná se však o zvláštní typ imisí, ale spíše o speciální úpravu. Privilegované imise vznikají důsledkem provozem závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen (továrny apod.). Vlastníci nemovitostí, kteří jsou dotčeni hlukem, pachem, otřesy nebo jinými vedlejšími účinky se nemohou vůči provozovateli domáhat omezení provozu nebo jeho zastavení. Proti těmto se tak nelze bránit žalobou na zdržení se imisí, ale je nutné domáhat se nároku na náhradu újmy, za kterou náleží peněžitá náhrada.
Zdroj: JUDr. David Pytela
Foto: Pixabay