Téma měsíce: Vlastnické právo a sousedské vztahy. Plody, převisy, podrosty

Snad každého vlastníka pozemku nejčastěji trápí plody, potažmo převisy a podrosty, které dopadají nebo přesahují ze sousedního pozemku na pozemek vlastníka. Jenže můžeme posbírat takové plody pro vlastní potřebu, nebo dokonce odstranit kořeny či větve stromu přesahující na váš pozemek? Na to se nyní podíváme.

Základní úpravu nalezneme v občanském zákoníku, který nám říká, že plody, ať už spadlé ze stromů či keřů na sousední pozemek, náleží vlastníkovi tohoto sousedního pozemku. Typickým příkladem je jablko ze stromu na sousedním pozemku, které se po uzrání oddělí a dopadne na cizí pozemek. V tomto okamžiku se stane vlastník pozemku i vlastníkem spadlého ovoce, ačkoli pochází ze stromu na sousedním pozemku. Důležitým aspektem je tedy oddělení jablka od stromu. Jinak řečeno, dokud jablko visí na stromě, jedná se o neoddělený plod, který je nadále vlastnictvím souseda, na jehož pozemku strom roste.

Avšak výše popsané pravidlo má své výjimky. Tím je případ, kdy sousední pozemek, na který plody dopadají, je veřejným statkem. Obecně je podle občanského zákoníku veřejným statkem věc, tedy i pozemek, určená k obecnému užívání. Může se například jednat o parky, veřejnou zeleň, chodníky nebo i pozemní komunikace. Pakliže je sousední pozemek veřejným statkem, spadlé plody na tento pozemek stále náleží vlastníkovi pozemku, tedy „vlastníkovi“ stromu, ze kterého plod spadl.

Dalším problematickým aspektem, který mnohdy vyvolává spory mezi sousedy, jsou převislé větve či podrůstající kořeny rostlin. Pokud se jedná o větve či kořeny stromu, co z vlastníkova pozemku zasahují až na pozemek sousední, prvním krokem souseda by měla být žádost směřovaná vůči vlastníkovi pozemku, aby tyto přesahující větve a kořeny odstranil. Jakmile ani v přiměřené době po této žádosti vlastník žádná opatření neučiní, může přesahující větve a kořeny odstranit sám soused, a to šetrným způsobem a ve vhodném ročním období. Vhodné roční období je navázáno na vegetační období stromu, kdy jsou fyziologické funkce rostliny v útlumu.

Další podmínkou je, aby větve a kořeny působily sousedovi škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Pod škodou či jinými obtížemi si lze představit například vysychání půdy, poškození statiky staveb, jakož i nebezpečí ohrožení zdraví spadnutím uschlých větví či nepřiměřená míra padajícího listí na sousedním pozemku. Obtíže tedy mohou být různé povahy, vždy se však musí jednat o převisy větví a podrosty kořenů zasahující již na sousední pozemek.

Keře či jiné rostliny již nepožívají takové ochrany jako stromy. Části těchto rostlin může soused šetrným způsobem odstranit, jakmile přesahují na jeho pozemek. Další omezení občanský zákoník, v případě jiných rostlin než stromů, nestanovuje.

Zdroj: JUDr. David Pytela

Foto: Pixabay