Téma měsíce: Přístupné bydlení pro handicapované a slabozraké. Vymezení základních pojmů

Rok 2024 je rokem nového stavebního zákona, který postupně nabývá účinnosti a významně se dotýká také problematiky bydlení včetně požadavků na bezbariérové užívání. Účinnosti zákon sice nabývá 1. ledna 2024, ale zavádí tzv. přechodné období od 1. ledna 2024 do 30. června 2024 podle ustanovení § 334a nového stavebního zákona. V zásadě to znamená, že 1. ledna 2024 nabyl zákon účinnosti pouze pro vyhrazené stavby v působnosti Dopravního a energetického stavebního úřadu a pro všechny ostatní stavby nabude účinnosti až 1. července 2024.

Do této doby se při povolování jakýchkoliv staveb kromě vyhrazených bude postupovat podle dosavadních právních předpisů, tzn. zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcích právních předpisů. Nový stavební zákon s sebou přináší výrazné změny v oblasti bezbariérového užívání, a to včetně změn podmínek týkajících se bezbariérového bydlení.

Nová definice přístupnosti

Oproti stávající praxi se v základních pojmech stavebního řádu zavádí zcela nová definice přístupnosti, která nahrazuje dosavadní termín bezbariérové užívání staveb. Jednak je pojem „přístupnost“ právně posílen tím, že je nově zakotven přímo na úrovni stavebního zákona a zároveň je věcně zdůrazněna jeho univerzální hodnota. V ustanovení nového stavebního zákona je přístupnost definována jako vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání.

Pojem „přístupnost“ vychází z mezinárodního i evropského pojetí. Smyslem je samostatné, bezpečné a důstojné užívání pozemků a staveb všemi potenciálními uživateli bez ohledu na zdravotní stav, věk a pohlaví. Opatření musí umožnit jednoduchý a samostatný přístup, vstup, užívání venkovních ploch, budov, zařízení a služeb a opuštění objektu s ohledem na zajištění zdraví, bezpečnosti a důstojnosti uživatelů těchto staveb, a to včetně staveb pro bydlení. Pojem „přístupnost“ je zejména předmětem článku č. 9 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, která byla přijata valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. prosince 2006. Jejím účelem je podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné užívání všech lidských práv a základních svobod všemi lidmi s postižením a podporovat úctu k jejich přirozené důstojnosti.

Dvě legislativně technické změny

Na nový pojem „přístupnost“ se vážou dvě legislativně technické změny. V rámci definice je zavedena právní zkratka „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“ a bezbariérový přístup a užívání se mění na „požadavky na přístupnost“. V dosavadní právní úpravě, tedy ve stále platném stavebním zákoně (do 30. června 2024), se pracuje s termínem „bezbariérové užívání stavby“ jako s jedním z obecných požadavků na výstavbu.

Nově se „přístupnost“ stává také základním požadavkem na stavby, tzn. že stavba musí být navržena a provedena tak, aby zároveň plnila bezpečnost a přístupnost při užívání, provozu a údržbě. Ustanovení nového stavebního zákona uvádí, že v rámci požadavku na bezpečnost stavby se musí zohlednit také její přístupnost, přičemž u všech staveb se aplikují požadavky na bezpečnost a u příslušných staveb se aplikují současně požadavky na bezpečnost a přístupnost. Zvláště při provádění staveb jde o souběžný proces. Z uvedeného vyplývá, že každá povinnost na dodržení bezpečnosti obsahuje také požadavek na zohlednění přístupnosti.

Nový stavební zákon zavádí příkladný výčet stavebních záměrů (záměrem se rozumí stavba), které mají zásadní význam pro přístupnost osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace.

Výčet obsahuje pět typů staveb: stavby pozemních komunikací a veřejných prostranství, stavby občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, společné prostory a domovní vybavení bytového domu, byty zvláštního určení, stavby pro výkon práce více než 25 osob, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay