S únikovými cestami se z hlediska bydlení můžeme potkat v rodinných i bytových domech. Zatímco v rodinných domech nejsou únikové cesty takovým tématem, v bytových domech je to téma naprosto zásadní, protože se jedná o evakuaci většího množství osob společnými prostory.
Podle Českého statistického úřadu žije více než polovina Čechů v bytových domech, jinými slovy každý druhý z nás se s únikovými cestami v bytovém domě denně potkává. Z hlediska ročního počtu mimořádných událostí je podle statistických údajů Hasičského záchranného sboru ČR podíl požárů v soukromých domácnostech vůbec nejvyšší, což je dáno samotnou podstatou bydlení, tzn. vyšší riziko vzniku a rozvoje požáru z důvodu množství hořlavých materiálů a možných zdrojů zapálení v kombinaci s lidským faktorem. Proto bychom měli mít základní povědomí o tom, co únikové cesty jsou a jakým způsobem k nim přistupovat.
Únikovými cestami v bytových domech se obecně rozumí společné prostory tvořené schodišti a navazujícími chodbami, po kterých lze z domu vyjít ven na volné prostranství. U starších domů postavených před rokem 1975 se v naprosté většině případů jedná pouze o komunikace bez dalšího specifického vybavení. U domů novějších už rozlišujeme únikové cesty nechráněné a chráněné. Nechráněné cesty jsou chodby vedoucí v jednotlivých patrech ke schodišti. Pokud je schodiště oddělené dveřmi, tvoří chráněnou únikovou cestu. Z hlediska vybavenosti je největším rozdílem těchto dvou typů únikových cest větrání. Chráněné únikové cesty jsou při požáru větratelné buď přirozeně otvíratelnými okny nebo nuceně pomocí vzduchotechnického zařízení. Nechráněné únikové cesty nejsou větráním při požáru vybaveny. K dalšímu vybavení všech typů únikových cest patří značení směrů úniku, panikové kování na dveřích a nouzové osvětlení pro případ výpadku elektrické energie. Do únikových cest se obvykle umisťují také další zařízení požární ochrany, jako jsou nástěnné hydranty a přenosné hasicí přístroje, tedy prostředky, pomocí kterých mohou obyvatelé domu provést prvotní hašení ještě před příjezdem jednotek požární ochrany.
Od uživatelů a majitelů bytů samozřejmě nelze očekávat, že se orientují v odborných pojmech požární bezpečnosti staveb a že rozumí technickým aspektům vybavenosti únikových cest. Pro tyto účely je nutné si smluvně zajistit odborně způsobilou osobu podle zákona o požární ochraně, která má oprávnění a povědomí o tom, co je z hlediska právních předpisů nutné ke správné údržbě požární ochrany v bytovém domě, a to z formálních i technických hledisek. S tím souvisí zajištění každoroční povinné odborné kontroly požárně bezpečnostních zařízení a věcných prostředků požární ochrany.
Co můžeme jako „hasiči laici“ udělat pro společnou bezpečnost v bytových domech?
V prvé řadě udržovat únikové cesty trvale volné, tzn. neukládat na chodby a schodiště žádný nábytek nebo domácí vybavení apod., které snižují průchodnost únikových cest a při požáru mohou překážet nejen obyvatelům domu, ale také zasahujícím hasičům.
Nezapomínejme ani na současný fenomén elektrických kol a koloběžek, které jsou vybaveny baterií, a v případě poruchy mohou vyvolat požár znemožňující v daném místě bezpečně opustit budovu. Dalším častým porušením principů požární bezpečnosti je umisťování zarážek a klínků do dveří ve společných prostorech domu. Pokud jsou dveře vybaveny samozavíračem, tak je jasným znamením i pro neznalou osobu, že se s největší pravděpodobností jedná o dveře požární, které musí být v případě požáru zavřené. Otevřené požární dveře na schodiště mohou být příčinou úplného zakouření únikové cesty, a tím smrtelně ohrozit jak obyvatele domu, tak zasahující hasiče. Když už je z provozních důvodů potřeba mít požární dveře při běžném provozu otevřené, pak je nutné zvolit sofistikovanější řešení pomocí elektromagnetu. Elektromagnet, který drží dveřní křídlo otevřené, se uvolní při ztrátě napětí signálem od kouřových čidel před a za dveřmi, nebo pokud v budově existuje elektrická požární signalizace, je možné elektromagnet na systém napojit.
Největším nebezpečím při použití únikové cesty jsou zamčené únikové dveře. Často je v bytových domech zamykán hlavní vchod z důvodu ochrany před vniknutím zlodějů nebo proti vstupu nezvaných osob. Dveře lze vybavit tzv. panikovým kováním, které je umožňuje zamknout a zároveň zachovat možnost jimi projít ve směru úniku i bez použití klíče. Při stlačení kliky panikového kování dojde k odblokování závory zámku, a tím k jejich odemčení. Zvenčí, tzn. proti směru úniku, může být kování vybaveno koulí nebo klikou a při zamčení neumožní vstup nikomu bez klíče.
Ať už bydlíte v památkově chráněném bytovém domě z 19. století nebo v nové moderní bytovce, je jisté, že se pohybujete po únikových cestách, které si zaslouží pozornost, aby v případě požáru splnily svoji funkci.
Zdroj: ČKAIT
Foto: Pixabay