Portál o bydlení – Novinky ze světa bydlení
Mnoho majitelů rodinných domů potřebuje vybudovat na pozemku doplňkovou stavbu, například pergolou pro posezení, přístřešek pro osobní automobil, zahradní domek nebo přístřešek pro uskladnění dřeva. I v případě těchto drobných staveb je nutné dodržet požadavky požární bezpečnosti staveb a stavebního zákona.
Jedná se zejména o dodržení odstupových vzdáleností. Stavební zákon definuje, jaké stavby nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Ve vazbě na pozemky rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci se jedná o skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení, stavbu do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m, dále bazén do 40 m2 zastavěné plochy a jeho související technické zařízení. Všechny uvedené stavby musí být umístěny v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku.
Stavby nesplňující výše uvedené limity, vč. vzdálenosti od hranice pozemku, podléhají řízení o umístění stavby a musí u nich být podle autorizačního zákona zpracována projektová dokumentace včetně požárně bezpečnostního řešení autorizovanou osobu.
Přístavby k rodinným domům
Často se zapomíná na různé přístavby k rodinným domům. Pokud je konstrukce stavby provázána s domem, pak se jedná o regulérní přístavbu, kterou je nutné řešit v rámci stavebního řízení. Přístřešky a garáže pro osobní automobily (motocykly) mohou být podle vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb součástí požárního úseku rodinného domu, jen pokud celková půdorysná plocha celého domu nepřesáhne 600 m2. Je-li plocha větší, musí garáž nebo přístřešek tvořit samostatný požární úsek. Má-li stěnové konstrukce ve větším rozsahu než 50 % obvodu, jedná se o garáž, a konstrukce musí vykazovat požární odolnost. Je-li přístřešek pro osobní automobil postaven z nehořlavých materiálů (výrobky třídy reakce na oheň A1 nebo A2), z hlediska požární bezpečnosti stavby se dále neposuzuje a požárně nebezpečný prostor se nestanovuje. Je-li postaven z hořlavých materiálů (dřevo, polykarbonát aj.), je nutné v rámci požárně bezpečnostního řešení vymezit požárně nebezpečný prostor.
U pergol, dřevníků, dílen apod. je situace složitější a je nutné vždy, pokud se jedná o přístavbu k rodinnému domu, vyhodnocení osobou oprávněnou ke zpracování požárně bezpečnostního řešení. Jelikož přístavba většinou tvoří jeden požární úsek s rodinným domem, je třeba v souladu s požadavky norem o požární bezpečnosti staveb vyhodnotit dopady na celou stavbu, jelikož dochází ke zvětšení požárního úseku. Přístavba musí splnit stejné požadavky jako rodinný dům, tzn. minimální požární odolnost konstrukce 15 minut (tu musí splnit všechny rodinné domy a rodinné rekreační stavby). Proto je důležité mít původní projektovou dokumentaci stavby včetně požárně bezpečnostního řešení (tuto povinnost ukládá majiteli stavby také stavební zákon). Někdy se však požárnímu oddělení přístavby nejde vyhnout, např. u provozovny o ploše větší než 50 m2.
Samostatně stojící stavby
V případě samostatně stojících staveb dílen, letních kuchyní, garáží apod., které podléhají stavebnímu řízení, musí taková stavba vždy splňovat určité parametry (požární odolnost, únikové cesty, přístup pro zasahující jednotky HZS ČR, vybavení přenosnými hasicími přístroji atd.). Pokud se investor rozhodne postavit na svém pozemku dílnu, která bude mít pouze lehkou kovovou konstrukci a stěny např. z trapézového plechu (tzn. stavba bude bez požární odolnosti), bude taková stavba vytvářet požárně nebezpečný prostor o vzdálenosti cca 5 m a více v každém směru. Proto je nutné vhodně volit jeho umístění, resp. zvolit stavební materiály s odpovídající doložitelnou požární odolností tak, aby případný požár neohrozil sousední stavby. Požárně nebezpečný prostor pak budou vytvářet pouze okna, dveře a vrata bez požární odolnosti. Často se stává, že v průběhu stavby je v rámci snahy o úsporu nákladů vytvořena skládaná konstrukce, která jako celek nemá doložitelnou požární odolnost. Tato konstrukce je tedy hodnocena jako zcela požárně otevřená plocha a vytváří opět velký požárně nebezpečný prostor, který zasáhne mimo hranice stavebního pozemku nebo do jiných staveb.
Pozornost je nutné věnovat také volným skladům hořlavých látek, např. dřeva pro vytápění, stavebního materiálu apod. Od těchto skladů musí být vymezen požárně nebezpečný prostor nejméně 6,5 m.
Kde je požárně nebezpečný prostor?
Požárně nebezpečný prostor obecně nemá zasahovat přes hranici stavebního pozemku, kromě veřejného prostranství (např. do ulice, náměstí, parku, prostoru vodních ploch apod.). Pokud zasahuje na jiné pozemky, požaduje stavební úřad souhlas majitele dotčeného pozemku.
Požárně nebezpečný prostor také nesmí zasahovat do jiných staveb a požárních úseků, pokud tyto nevykazují požární odolnost a další vlastnosti požadované normami pro požární bezpečnost staveb. Výjimku mají doplňkové stavby k rodinnému domu nebo domu pro rodinou rekreaci, pokud se jedná o stavby se společným vlastníkem (jak staveb, tak pozemků). Takové seskupení staveb může mít celkovou plochu nejvýše 2 000 m2 (5 000 m2 u jednopodlažních budov) a stavby mohou mít nejvýše tři nadzemní podlaží. Vždy je však nutné vymezit požárně nebezpečný prostor vně tohoto seskupení objektů vůči hranicím pozemku nebo vůči jiným objektům.
Problematické jsou legalizace tzv. černých staveb, kdy je projektant v rámci dodatečného povolení stavby postaven často před neřešitelné úkoly, a investor před neúměrné stavební vícenáklady, které často znamenají například demontáž a opětovnou montáž některých konstrukcí. Tomu by se dalo vyhnout v případě správně navržené stavby. Proto závěrem apelujeme na stavebníky, aby všechny své záměry řešili včas s autorizovanými osobami ČKAIT. Ušetříte si spoustu času, peněz a nervů.
Zdroj: ČKAIT
Foto: Pixabay
