Portál o bydlení – Novinky ze světa bydlení
Digitální platformy a aplikace se stávají nedílnou součástí řady oborů. Stále častěji se s nimi setkáváme i v prostředí správy a komunikace. Předností je snadná a okamžitá dostupnost informací, kdy nejste odkázáni na pomíjivou tištěnou agendu. Systematizace a automatizace přináší úsporu času a nákladů, centralizaci informací do jednotné databáze i efektivnější kontrolu úkolů. Velký zájem je o využívání platforem pro on-line hlasování včetně automatického vyhodnocování.
Pro stále větší počet společenství vlastníků jednotek představuje možnost elektronického hlasování prakticky jedinou šanci, jak odhlasovat záměr předložený statutárním orgánem. Přitom je však nutné dodržet všechny zákonné požadavky, které jsou na tuto formu hlasování kladeny. Ne všechny jsou v tuto chvíli jednoznačné. Týká se zejména požadavku ověření identity – tedy vlastnoručního podpisu u rozhodnutí při elektronickém hlasování. Pro řádnost hlasování elektronickou cestou je zásadní ověřit, že se hlasování zúčastnil právě člen společenství vlastníků jednotek, přičemž se ponechává na jeho rozhodnutí, zda své přístupové údaje pro takové účely sdělí třetí osobě. Některé systémy k tomu nabízí i propojení na katastr nemovitostí, resp. srovnání s údaji v něm obsaženými.
Jiným příkladem portálových služeb jsou zákaznické portály společností zajišťující odečty spotřeb energií a médií v bytových domech. Pravidelné informování o spotřebě tepla na vytápění a centralizované poskytování teplé vody je upraveno zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (viz § 8a).
Dálkově odečitatelná měřidla
Jsou-li instalována dálkově odečitatelná měřidla měřící spotřebu tepla nebo společně připravené teplé vody, anebo dálkově odečitatelná zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, doručuje poskytovatel služeb příjemci informace o jeho zjištěné spotřebě tepla. Zjištěnou spotřebou tepla je rozdíl odečtů hodnot naměřených na instalovaných měřidlech podle zákona o metrologii nebo na instalovaných zařízeních pro rozdělování nákladů na vytápění na konci a na začátku období, k němuž se informace o zjištěné spotřebě tepla příjemci služeb poskytuje. Vypočtená hodnota se následně upravuje za použití korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou a které se používají při rozúčtování (např. polohové koeficienty).
Neujedná-li poskytovatel služeb s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě jinak, nebo nerozhodne-li jinak družstvo, nebo společenství vlastníků jednotek, poskytuje se informace o zjištěné spotřebě tepla za období kalendářního měsíce a poskytovatel služeb (družstvo, společenství vlastníků jednotek, ale také člen družstva nájemce, pokud byt podnajímá, nebo vlastník jednotky, pokud jí pronajímá) ji doručuje příjemci služeb do konce následujícího kalendářního měsíce. Platí tedy, že člen družstva – nájemci i vlastník jednotky, mohou být současně v pozicích příjemce i poskytovatele služeb.
Nelze však ujednat ani rozhodnout, že se informace o zjištěné spotřebě tepla bude poskytovat za období delší než jeden měsíc, s výjimkou ujednání nebo rozhodnutí, že se poskytuje za období od počátku zúčtovacího období do konce právě uplynulého kalendářního měsíce. Dále nelze ujednat ani rozhodnout, že poskytovatel služeb bude doručovat příjemci služeb informaci o jeho zjištěné spotřebě tepla později než do 25 pracovních dnů od konce období, za které se tato informace poskytuje.
Poskytovatel služeb není povinen doručit příjemci služeb informaci o zjištěné spotřebě tepla, pokud v daném období nebylo teplo dodáváno. Náklady na poskytování informací nelze zahrnout do nákladů na služby.
Informační povinnost
Informační povinnost se považuje za splněnou, pokud poskytovatel služeb zpřístupní příjemci služeb informace o jeho spotřebě způsobem umožňujícím dálkový přístup (zákaznický portál rozúčtovatele nebo správce bytového domu) a o tomto zpřístupnění příjemce služeb prokazatelně vyrozumí. Příjemce služeb však může písemně požádat poskytovatele služeb o zasílání informací o spotřebě v listinné podobě po dobu aktuálního zúčtovacího období. V takovém případě je příjemce služeb povinen uhradit náklady s tím spojené a poskytovatel služeb může žádat zálohu na úhradu těchto nákladů.
Ani tímto výčtem však portálové služby pro společenství vlastníků jednotek či bytová družstva nekončí. Lze se setkat s platformami pro veřejné zadávání zakázek nebo portály umožňujícími sledování a vyhodnocování dat o provozu technologií v bytovém domě (např. výtahů). Je to skutečně poměrně pestrá paleta možností, která je současně velkou výzvou i pro správce bytových domů, kteří stojí před otázkou, jak všechny informace propojit se správcovským systémem tak, aby data mohla být efektivně využita pro správu a provoz bytových domů. Mít aktuální data po ruce je cílem skutečně moderního informačního systému správu rezidenčního bydlení.
Zdroj: Martin Kroh
Foto: Pixabay
