Téma: Hygiena – Znečištění bytů

Kvalitu vnitřního prostředí ovlivňuje řada podmínek a faktorů, jedním z nich je kvalita vzduchu a jeho vlastnosti, které můžeme ovlivnit při návrhu stavby, vybavením infrastruktury nebo způsobem užívání v průběhu její životnosti.

Těmi nejzákladnějšími jsou:

1. Umístění a konstrukce stavby – použité stavební materiály i dodržování technologických postupů při stavbě.
2. Vybavení domácností včetně předmětů běžného užívání.
3. Způsob užívání bytů včetně úklidu i zájmových činností.
4. Způsob větrání a vytápění bytů.
5. Venkovní ovzduší.

Vnímání faktorů prostředí je velmi individuální. Nejvíce vnímáme tepelně vlhkostní podmínky prostředí, především teplotu vzduchu. Teplota v obytných místnostech bytových domů by se měla v zimě pohybovat v rozmezí 22 ± 2 °C, v létě by neměla přesáhnout 26 °C. Vyšší teplota v interiéru není žádoucí i z dalšího důvodu. Při stoupající teplotě dochází k intenzivnějšímu uvolňování VOC – organických těkavých sloučenin. V běžné domácnosti se jich vyskytuje kolem 50 a u řady z nich byly prokázány negativní zdravotní účinky. Zdroji uvolňování VOC do prostředí bytů mohou být např. čisticí prostředky, deodoranty, kosmetické přípravky, osvěžovače vzduchu, vonné oleje a svíčky, nátěry, koberce, podlahoviny, dezinfekční, deratizační a dezinsekční prostředky, ale i kouření a venkovní znečištění. Jejich odstranění z interiéru je možné pouze dostatečným větráním.

Vnímání teploty ovlivňuje další z faktorů – rychlost proudění vzduchu. Je-li vyšší než 0,25 m.s^-1, může již vyvolávat pocit nepohody – většinou hovoříme o průvanu.

Méně je vnímána relativní vlhkost vzduchu. Optimální hodnoty pro lidský organismus se pohybují kolem 40 %. Vyšší vlhkost sama o sobě škodí spíše budovám než člověku. Ale může být jednou z podmínek růstu plísní a mikroorganismů. A tady se pak už přímý důsledek vysoké vlhkosti vzduchu (i zdiva) může negativně projevit na našem zdraví.

Základním zdrojem vlhkosti je člověk vydechující vlhký vzduchu a jeho činnost. Především jde o všechny „mokré procesy“ v domácnostech – praní, sušení a žehlení prádla, vaření, osobní hygienu apod. Celková denní produkce vodní páry u čtyřčlenné rodiny může být 10 až 15 kg na jeden byt a ta se musí větráním z interiéru odvést. Při vysokých vlhkostech vzduchu a zdiva dochází zároveň ke zhoršení tepelně technických vlastností staveb, může dojít i k poškození stavebních konstrukcí a materiálů.

Částice prachu mohou být nosiči chemických látek i biologických činitelů. Při zvýšené prašnosti mohou být dráždivé, alergizující, v nejhorším případě až karcinogenní. Domácí prach tvoří např. vlákna z textilií, zplodiny kouření, částice uvolňující se ze stavebních materiálů, spóry plísní, bakterie a viry, roztoči a produkty jejich rozpadu, zvířecí chlupy, pyly, atd. Prevencí je dostatečné větrání a mokrý úklid.

Z celé řady chemických látek vyskytujících se jako škodliviny ve vnitřním prostředí budov můžeme zmínit formaldehyd. Je to látka dráždivá, mutagenní, toxická pro reprodukci až karcinogenní a jejím zdrojem mohou být stavební materiály, zařizovací předměty, nábytek, čisticí prostředky, ale i kouření. Prevencí je volba nízkoemisivních materiálů pro vybavení interiéru a dostatečné větrání.

Nejběžněji se vyskytující chemickou látkou je oxid uhličitý CO₂. Hlavním zdrojem v interiéru je člověk a jeho dýchání. Vyšší koncentrace (limit je 1500 ppm) mohou přispívat k únavě, nesoustředěnosti i bolesti hlavy. Je jediná prevence – větrat.

Tam, kde jsou v nedostatečně větraném prostoru plynové spotřebiče i lokální spotřebiče na pevná a kapalná paliva, mohou být v ovzduší vysoké koncentrace oxidů uhlíku (CO a CO₂) a dusíku (NO a NO₂). Oxid uhelnatý CO se váže s hemoglobinem a snižuje okysličování krve, jeho nižší koncentrace má za následek snadnou unavitelnost, poruchy úsudku, závratě, poruchy vidění, poruchy kardiovaskulární, vyšší koncentrace pak příznaky otravy, bezvědomí – až smrt. Oxid dusný NO má podobné účinky jako oxid uhelnatý.

Pokud se v interiéru kouří, vzniká tak velké množství dalších látek škodících lidskému zdraví. Převážně z venkovního prostředí se do budovy mohou dostávat polycyklické aromatické uhlovodíky PAH – hlavně z dopravy.

Je třeba řešit i další faktory vnitřního prostředí budov jako např. osvětlení, hluk a vibrace.

Závěr

Všechny uváděné látky a faktory jsou běžnou součástí našeho života, jen se musíme snažit o udržení jejich nízkých koncentrací a o dodržování hygienických limitů. Základním opatřením je dostatečné větrání, přestože to něco stojí. Ale vždy je lepší investovat do prevence, než později řešit s daleko vyššími částkami zhoršené zdraví.

Zdroj: ČKAIT

Foto: Shutterstock