Téma: Dřevostavby

Rekonstrukce dřevostaveb (VIII)

Všechny typy dřevostaveb mají jedno společné: jakékoli budoucí změny jsou velmi komplikované nebo rovnou nemožné. U panelových systémů, srubů i roubenek není jednoduše možné okno vybourat na libovolném místě, odstranit sádrokartonovou nebo zděnou příčku, ve srubové stěně zůstane viditelný zářez, který se již nedá odstranit, a tak by se dalo pokračovat. U rámových sendvičů jsou dané změny částečně možné, ale vzhledem k sofistikovanosti dané konstrukce velmi komplikované, protože jakékoli přerušení vrstvy parozábrany či hydroizolace může při neodborném zacházení napáchat značné škody znehodnocením funkcí konstrukce (prostup a kondenzace par).

Samostatnou kapitolou jsou instalační prostupy konstrukcí. Je nutno počítat s tím, že dodatečné vedení uvnitř dřevěné konstrukce již není možné, vedení potrubí od vody či kanalizace nelze provést ani u novostaveb. U sendvičových systémů platí stejná rizika pro bourání otvorů. U panelových systémů může být řešením v interiéru navrhnout instalační předstěnu, například ze sádrokartonu, za kterou je možné dané instalace schovat, do panelu je možné navrhnout jen prostupy kolmé k panelu, a to pouze za určitých podmínek.

Z výše uvedeného plyne, že dřevostavby je nutné pečlivě plánovat již ve fázi projektu, včetně rozvodů veškerých instalací (voda, kanalizace, vzduchotechnika, plyn, topení, elektroinstalace…), s dostatečnou rezervou, protože dodatečně lze změny provádět pouze omezeně, nebo vůbec.

Opravy poškozených částí konstrukce jsou vyjma rámových sendvičů taktéž téměř nemožné, panel je nutné vyměnit celý, k dřevěnému trámu či kládě zabudované do konstrukce se již nelze rozumně dostat (technologické postupy, jak takový prvek vyměnit, jsou velice nákladné a riskantní).

Dodatečné zateplení roubenek a srubů lze sice za určitých podmínek provést, daný typ stavby tím ale ztrácí svůj smysl.

Nástavby u všech typů dřevostaveb je možné provádět stejně jako u jiných typů staveb po posouzení statikem. U přístaveb je nutné vyřešit navázání na stávající srubovou nebo roubenou stěnu s ohledem na rozdílné sedání a dotvarování přístavby a možnosti vzniku trhlin (nepřirozeně a nehezky působící spáry) vhodným návrhem se záměrným kontrastem mezi stávající a novou částí nebo kombinací s jiným systémem (přístavba by již byla zděná apod.)

Povolování stavebních úprav, přístaveb, nástaveb

Při povolování stavebních úprav, přístaveb a nástaveb je nutné počítat s většími komplikacemi než u novostaveb, a to dokonce i u objektů, které byly postaveny před rokem 1976, kdy ještě neplatil požární kodex norem a tyto objekty tak mají různé úlevy. Nástavba či přístavba roubenky z 19. století je z pohledu současných norem požárně bezpečnostního řešení v podstatě nepovolitelná. Nosná konstrukce starších objektů je obvykle subtilnější a nesplňuje požární odolnost, záklopy nejsou celistvé (typické jsou překládané sámované fošny), dřevěné prvky nejsou izolovány od komínů atd. U rodinných a rekreačních domků o zastavěné ploše do 200 m² (včetně navazujících hospodářských objektů) a v dostatečné vzdálenosti od sousedních staveb (přes 10 m) je ještě možné za určitých podmínek najít rozumné řešení, u větších staveb by však potřebná opatření vyšla výrazně dráž než demolice a následná novostavba, a to pomineme výrazné snížení estetické hodnoty domu.

Stavební zákon obsahuje § 103, který uvádí druhy stavebních záměrů, které nevyžadují ohlášení ani stavební povolení. Mezi ně patří i stavební úpravy a udržovací práce. Při dodržení několika souvisejících podmínek je tak možné dané stavby udržovat v kondici i pro další generace.

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay