Téma: Dřevostavby

Dřevostavby z pohledu technických požadavků a bezpečnosti (VII)

V minulých dvou textech jsme věnovali pozornost skeletovému (rámovému) a panelovému systému dřevostaveb, tentokrát je na řadě třetí možný systém – srubový.

Stavba srubového charakteru

Zde je situace mnohem horší. U staveb, které jsou tvořeny z rostlého dřeva (klády, trámy) nelze docílit požadovaného součinitele prostupu tepla, nelze tak splnit průkaz energetické náročnosti a stavbu proto není možné povolit. Dřevo sice dobře izoluje, současné požadavky jsou však natolik vysoké, že i v tloušťce stěny přes 0,5 m nevyhoví, větší tloušťky už nejsou u rostlého dřeva možné, případně jsou extrémně drahé (masivní až metrové klády z cedru nebo borovice dovezené ze zahraničí). Dané sruby a roubenky je tak možné navrhnout jen pro rekreační budovy, u kterých se počítá s užíváním maximálně 25 % roku. U častěji využívaných budov je již vyžadován PENB (průkaz energetické náročnosti budovy) a v tu chvíli již stavba automaticky nevyhoví. Navíc je zde velká řada detailů, u nichž se jen velmi pečlivým návrhem vyhneme tepelným mostům, například u srubového prahu (nosný podklad pod první srubovou kládu/trám).

Podobné potíže vznikají i u akustiky, kde není možné dřevo rozumně kombinovat s izolantem. Také požadavky osvětlení a oslunění není snadné dodržet, protože kvůli dotvarování konstrukce není jednoduché navrhovat větší prosklené plochy. Bezbariérovost zajistit lze, ale při dodržení všech zásad a doporučení: výška podlahy 0,5 m nad terénem nebo nepřerušený spodní trám u vstupu (zvýšený práh), je to velmi obtížně.

Požárně bezpečnostní řešení konstrukce srubu nebo roubenky vyhoví pouze podmínkám kategorie DP3, tedy za předpokladu, že stavebníkovi nevadí, když se většina stěn
a stropů obloží požárním obkladem a provedou další opatření. Je tedy zřejmé, že pro menší restaurace či penziony lze ještě za určitých podmínek a za cenu vícenákladů docílit povolení stavby, u větších staveb je to však již nereálné.

Možnosti, jak u dřevostaveb docílit požadovaných parametrů, dnes však existují. U roubenek je například možné dřevo kombinovat s tepelným izolantem ukrytým mezi dvěma trámy, mnohdy se však využívá lepené dřevo, což nemusí být každému po chuti. Pro lepší prosvětlení se s oblibou používá kanadské řešení srubu s formou piece on piece, kde stěnu tvoří dřevěné nosné sloupy a prostor mezi nimi se prosklí, tak je možné dosáhnout velkých prosklených ploch. V případě, že interiér není zastropen, lze využít prosklení v ploše štítu. V každém případě je nutné přizpůsobit se omezujícím vlastnostem dřevěných konstrukcí a snažit se o maximální využití jejich předností správným návrhem pro konkrétní umístění stavby, dodržením technologických postupů a užíváním v souladu s možnostmi stavby.

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay