Dřevostavby a voda – zatečení, záplavy
Častým problémem staveb jsou poruchy způsobené zatečením vody. Dnes se díky tlaku výrobců na nejnižší cenu snižuje množství materiálu ve výrobku, čímž hrozí vyšší riziko vadných výrobků zabudovaných ve stavbě. Proto jsou stále častější případy zatečení díky vadným komponentům v rozvodech vody.
Při srovnání následků zatečení v klasické zděné stavbě a dřevostavbě vychází výhodněji dřevostavba. U klasické zděné stavby trvá delší dobu, než dojde k celkovému vysušení zatečené konstrukce. U dřevostaveb dochází k vysušení konstrukce rychleji, na což má velký vliv použitý izolační materiál.
Musíme si uvědomit, že doba zatékání do zjištění závady se rovná době následného vysušení a oprav.
Informace k dřevostavbám a typům izolací s ohledem na nasákavost
Sorpční materiály jsou většinou ekologické materiály používané hlavně pro difúzně otevřené stavby. Jedná se o dřevité, lněné, konopné a celulózové izolace. Sorpční materiály do sebe pojímají (vsakují) vodu, kterou postupně rozvádí do plochy. Teprve poté, kdy je materiál přesycen, se začne voda srážet do kapek a následně protékat do vlastní konstrukce, kde je následně diagnostikována.
Minerální a skelné izolace jsou materiály, které do sebe vodu ani páru neabsorbují, ale voda se sráží v kapkách na povrchu. Zatečení se projeví ve velmi krátké době.
Příklady nejběžnějších poruch způsobených vodou
Uvádíme několik příkladů z praxe. Nelze je však bagatelizovat. Vždy záleží na typu konstrukce, způsobu a kvalitě provedení a dnes hlavně na kvalitě vodařských spojovacích materiálů.
Nejběžnější závada – prasklá trubička od WC
Zatečení v běžném domě, kde nebyla spojena parozábrana s hydroizolací. Doba zatečení 4 hod.
Voda zatekla přes konstrukce u obvodových stěn po parozábraně na vodorovnou hydroizolaci a následně ven. K vysušení domu na normové hodnoty stačilo otevření zásuvek, foukání suchého vzduchu do konstrukcí a následné použití vysoušečů po dobu jednoho měsíce.
Zatečení v difúzně otevřené izolaci – dřevitá vata
Skvrna na stropě v místnosti pod koupelnou odkryla nasycení dřevité izolace, na povrchu OSB desek byla houba. U dřevěné konstrukce byla zvýšená vlhkost vysoko nad normovou hodnotu. Okamžitě byla provedena mykologická zkouška, která po čtyřech dnech potvrdila, že nejde o dřevomorku, ale o běžnou houbu, nejspíš zavlečenou s izolací. V průběhu skladování izolace pravděpodobně došlo k zvlhnutí a následnému napadení houbou. Než byly známy výsledky zkoušky, byly pro jistotu demontovány konstrukce v okruhu cca 3 m, tj. 10 m2 podlah a konstrukcí. Vše chemicky ošetřeno a houba ničena i UV zářením.
Příčina poruchy a následky?
Příčinou poruchy byl prasklý sifon ve sprchovém boxu. V průběhu havárie se voda držela díky vysoké nasákavosti izolace v izolaci a porucha byla zjištěna až po dlouhé době. Houbou byly napadeny nosné dřevěné konstrukce. Poškození bylo poměrně velké, bylo nutné rozebrat a zpětně opravit konstrukce, podlahy, dlažby, obklady, zařizovací předměty. Vyměnit části konstrukce napadené houbou. Náklady na vysoušeče, mykologický posudek a celkovou opravu po dobu cca 2 měsíců představovaly cca 460 000 Kč (v roce 2010). Proto doporučujeme v místech rizik používat minerální izolaci i u difúzně otevřených staveb.
Poškozené přívodní potrubí vody k umyvadlu
Použita minerální izolace. Porucha poměrně brzy diagnostikována. Skvrna na stropě. Došlo jen k místnímu zatečení.
Vysoušení 14 dnů běžným horkovzdušným ventilátorem. Po vysušení chemické ošetření proti houbám a dřevokaznému hmyzu. Vrácení tepelné a zvukové izolace. Zaklopení sádrokartonem a vymalování. Celkové náklady 20 000 Kč.
Řešení
Nejlepší ochrana proti zatečení v dnešní době je osazení čidel na měření vlhkosti v místech rizik. Celý systém byl vyvinut ve spolupráci stavební a elektrotechnické fakulty ČVUT. Systém může být připojen buď na telefon, nebo na operační pult. Díky tomu uživatel okamžitě ví o možné havárii vody. Systém může být také propojen s elektrickým ventilem hlavního uzávěru vody, kdy je po každém zaslání hlášení poruch uzavřen hlavní přívod vody.
Dřevostavby a povodně
Povodně, které zasáhly ZOO Praha, způsobily mnohé škody. Nejrychleji ze všech pavilonů byl opraven pavilon nerostů, který byl dřevostavbou. Pavilon byl do výše cca 1,2 m pod vodou. Došlo k celkovému promočení podlahy a stěn včetně izolace. Při opravě byly odstraněny zákrytové konstrukce (podlahové krytiny, sádrokartony atd.) a odčerpána voda. Demontována byla izolace. Vysušení konstrukcí bylo řešeno horkovzdušnými agregáty (3 týdny). Následovalo chemické ošetření proti houbám a dřevokaznému hmyzu, vrácení tepelné izolace, zaklopení sádrokartonem a vymalování. Celkové náklady 160 000 Kč.
Zdroj: ČKAIT
Foto: Pixabay