Téma: Dřevostavby

Úvod, základní rozdělení (I)

Pod pojmem dřevostavba každého obvykle napadne srub nebo roubenka, ve skutečnosti se zde ukrývá velké množství konstrukčních systémů, z nichž každý má svá specifika, výhody i nevýhody. Pro všechny dřevostavby je však jedno společné. Dřevo je i ve zpracovaném stavu organickým materiálem, který se v průběhu času i nadále přizpůsobuje okolnímu prostředí.  Tuto skutečnost není radno podceňovat.

Specifikum dřevostaveb vychází z použitého materiálu. Dřevo má jako organický materiál proměnlivé vlastnosti, které v souvisí s působením vlivu okolního prostředí. Vlastnosti dřeva jsou dokonce výrazně odlišné v závislosti na orientaci vláken. Tyto vlastnosti musí být akceptovány při návrhu, provádění i při provozování stavby.

Přirozená obnova dřevní biomasy v přírodě a dostupnost materiálu v místě stavby je a vždy byla vnímána jako výhoda dřeva a důvod pro jeho volbu jako stavebního materiálu.

V současnosti je dřevo používáno převážně z důvodů urychlení výstavby přípravou prvků ve výrobě a zjednodušením montáže na místě stavby. Vlastnosti dřeva zvyšují komfort v interiéru a estetika dřevěné konstrukce může být upřednostňována také v kontextu místa stavby.

K charakteristice dřevostaveb mnohdy patří také jejich netradiční vzhled, odlišné technické a technologické postupy a zajištění stavebních materiálů, chování dřeva v průběhu výstavby i během provozu stavby (sedání a dotvarování konstrukcí, reakce na vlhkost, sluneční svit atd.).

Výhodami je estetika dřeva, vyšší pocitová teplota uvnitř objektu, montovaná konstrukce, se kterou souvisí rychlost výstavby, a v dnešní době zdůrazňovaná obnovitelnost prvků a nižší ekologická zátěž pro přírodu.

Nevýhodami je náchylnost dřeva k podléhání vnějším povětrnostním vlivům, vodě, ohni, škůdcům, dále pak vyšší provozní nároky, dispoziční a technická omezení, mnohdy i vyšší cena ve srovnání se standardními zděnými stavbami.

Nejčastěji je využíván smrk, který je levný, snadno opracovatelný a do nedávna i snadno dostupný. Díky kůrovci se však dostupnost vhodného řeziva, především pro sruby a roubenky, dost omezila a je nutné více čerpat ze zahraničí (krom smrku např. jedle nebo borovice) nebo použít výrazně dražší dřevo, jako je například modřín nebo z Kanady dovážený a čím dál více oblíbený cedr.

Základní typy dřevostaveb

Skeletový (rámový) systém – nosná konstrukce je tvořena fošnami či trámky v horizontální i vertikální poloze. Tyto dřevěné prvky tvoří nosný rám, který je součástí sendvičového systému a který je ve výsledku převážně skryt. Dům podle zvolené krycí vrstvy může být k nerozeznání od zděných staveb.

Panelový systém – jedná se o systémy velkoplošných vícevrstvých panelů (např. typu CLT), kde je každá vrstva panelu tvořena z lamel z rostlého (obvykle) smrkového dřeva. Orientace jednotlivých vrstev je vždy kolmá k sousedním vrstvám. Lamely v každé vrstvě jsou slepeny nebo sbíjeny v podélném i příčném směru a vrstvy jsou navzájem slepeny mezi sebou. Vznikne tak velmi lehká, subtilní panelová konstrukce, která se pak zvenčí opláští izolačními a ochrannými vrstvami. Podobně jako u skeletového systému se dům vzhledově nemusí lišit od zděných staveb. V interiéru je možné dřevěnou konstrukci ponechat pohledově přiznanou.

Stavba srubového charakteru – základním charakterem této stavby je nosná dřevěná konstrukce, která je pohledově oboustranně viditelná. Patří sem sruby z masivních klád kanadského typu, sruby formou piece on piece, roubenky, poloroubenky a další.

Kombinované systémy – jedná se o stavby, které kombinují dřevo s jinými materiály dohromady, například dříve používaný hrázděný systém, dobře dochovaný třeba v Bavorsku, kombinuje nosnou dřevěnou konstrukci s výplní vyzdívkou, případně jiným matriálem. V současnosti se např. kombinuje dřevěný skelet a betonové stropy.

Novodobé kombinované systémy nacházejí uplatnění tam, kde výhradně dřevěnou konstrukci není možné použít, a přitom je požadavek alespoň částečně zachovat přednosti dřeva. Kombinace srubu nebo roubenky se zděnou částí stavby patří spíše do předchozího odstavce, jejich limity zde zůstávají.

Zdroj: ČKAIT

FOTO. Pixabay