Takových nákladů je celá řada a nejčastěji souvisejí s poskytováním různých služeb, respektive dodávkou některých médií. Mezi nejběžnější patří náklad na teplo pro vytápění a teplo pro přípravu teplé vody, dále potom poskytování studené vody a odvádění odpadních vod, náklady na úklid či ostrahu objektu, náklad na elektřinu ve společných prostorách, náklady spojené s provozem výtahu a tak dále.
Každý z těchto nákladů má (nebo může mít) svá specifika a proto je třeba pro každý jednotlivý náklad identifikovat vhodný rozdělovací klíč, jinými slovy stanovit obecná pravidla, podle nichž se bude rozúčtování toho kterého nákladu provádět.
Vlastník musí mít jasně daná pravidla
Aby bylo transparentní a zřejmé, jakým způsobem bude každý druh nákladu rozúčtováván, je nezbytné, aby vlastník objektu, který je za rozúčtování všech nákladů ze zákona odpovědný, měl schválená pravidla, podle kterých bude při rozúčtování postupovat.
Od 1. ledna 2014 platí zákon č. 67/2013 Sb., který určuje způsob, jak taková závazná pravidla stanovit a následně schválit. Náklady spojené s dodávkou tepelné energie (vytápění a teplá voda) mají rozúčtovací pravidla stanovena obecně závaznou vyhláškou MMR č. 372/2001 Sb.
Pokud by vlastník objektu chtěl rozúčtování tohoto nákladu provádět odchylně od uvedené vyhlášky, musí pro takovou změnu získat souhlas všech konečných spotřebitelů, bez ohledu na druh vlastnictví objektu. Pro schválení pravidel na rozúčtování ostatních nákladů se vyžaduje souhlas 2/3 nájemníků, nebo rozhodnutí SVJ nebo rozhodnutí družstva.
Zdroj: Ing. Jiří Zerzaň, CERPAD
Foto: Pixabay