Dědické právo jako právo na pozůstalost
Dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Dědické právo vymezuje přechod majetku zemřelého člověka na další jiné osoby. Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele, přičemž nedědí ten, kdo zemře před zůstavitelem nebo současně s ním. Právním důvodem dědění (dědickým titulem) je dědická smlouva, závět nebo zákon. Tyto důvody dědění mohou působit i vedle sebe.
Dědicem je ten, komu náleží dědické právo, přičemž pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím. Dědicem může být fyzická i právnická osoba. Za dědice lze povolat i právnickou osobu, která má teprve vzniknout (za podmínky, že vznikne do jednoho roku od smrti zůstavitele). Zvýšená ochrana dědiců se poskytuje nepominutelným dědicům, kterými jsou děti zůstavitele (pokud nedědí, pak jsou nepominutelnými dědici jejich potomci). Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl vyjma případů platného vydědění nepominutelného dědice.
Co je pozůstalost?
Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu. Pozůstalost tak tvoří souhrn majetku a dluhů zůstavitele. Otázka dluhů v dědickém právu představuje citlivou záležitost, které se věnují pravidelně i sdělovací prostředky. Tématu dluhů v dědickém právu budeme věnovat samostatný článek. Podstatnou změnou proti předchozí právní úpravě je vymezení, že součástí pozůstalosti jsou rovněž subjektivní práva a povinnosti vázané na osobu zůstavitele za předpokladu, že byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci (takto může být součástí pozůstalosti také například právo na odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění).
Jaké práva a povinnosti zanikají smrtí zůstavitele?
Zaniká například právo na výživné vyjma splatných nedoplatků výživného ke dni smrti zůstavitele, dále osobní služebnosti, pracovní poměr zůstavitele jako zaměstnance nebo zmocnění, pokud nebylo zmocnění ujednáno odlišně. K právní jistotě, zda skutečně zaniklo konkrétní právo nebo povinnost zůstavitele, je nutné provést důkladnou právní analýzu.
Rozdíl mezi dědictvím a pozůstalostí
Pojem dědictví a pozůstalost je nutné odlišovat. Jakým však způsobem? Odpověď poskytuje důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku stanovující, že „pozůstalost je pojata jako jmění zůstavitele k okamžiku zůstavitelovy smrti, resp. jako ta jeho část, která je způsobilá přejít na dědice jako na právního nástupce, zatímco dědictví je to z pozůstalosti, co skutečně připadá jako jmění osobě, která je dědicem.“
K lepší orientaci ve spleti paragrafů dědického práva lze doporučit konzultovat s notářem nebo advokátem. Každý případ dědického práva je přeci jen individuální.
Poznámka: Využité a citované ustanovení v článku: § 1475, § 1476 a § 1479 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš
Foto: Pixabay