Mám dotaz ohledně vyúčtovaní za otop. Je správně že se počítá 50 % z náměru celé bytové jednotky, a pak se 50 % počítá z náměru spotřebované v bytě na měřidlu? U nás to počítají 100 % a vůbec nepočítají náměry v bytech. Přijde mi to nefér vůči lidem, kteří se snažili šetřit. Z tohoto vyúčtovaní vyšli dobře ti, co topili, jak se říká „panu bohu do oken“, a druhým, co šetřili, to bylo vysmátí do obličeje. Vím, že u ostatních služeb se počítá základní a spotřební složka, to máme správně, mně jde o otop. Jen potřebuji poradit, jestli jsem v právu a mám se hájit.
Odpověď – 1. část
Předně si Vás dovoluji upozornit na to, že jelikož neznám veškerá specifika Vašeho případu, budu ve své odpovědi vycházet z platné právní úpravy, a to zejména ze zákona, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon o službách“) a z vyhlášky o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (dále jen „vyhláška“).
Způsob rozúčtování nákladů na vytápění záleží na tom, zda byla v domě stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, či nikoliv.
Pokud nebyla ve Vašem případě tato povinnost stanovena, tak podle zákona o službách se náklady na vytápění rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě (u družstevních bytů pak na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, a u společenství vlastníků jednotek ujednáním všech vlastníků jednotek). Pokud však k takové dohodě nedojde, rozúčtují se náklady na vytápění podle jiného právního předpisu, kterým je vyhláška.
Způsob rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce je potom upraven v § 3 vyhlášky. Toto ustanovení stanovuje, že se náklady na vytápění dělí na základní a spotřební složku. Základní složka nákladů na vytápění pak v zúčtovací jednotce činí 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky přitom určuje poskytovatel služeb.
Odpověď – 2. část
Pokud je jiným právním předpisem naopak stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební.
Základní složka je pak rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou.
Ve Vašem případě bude tedy záležet na tom, jestli byla ve Vašem domě stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, či nikoliv. Vámi popisovaný způsob rozúčtování by byl totiž možný pouze na základě ujednání, které je přípustné pouze v prvně výše popisované variantě.
V opačném případě by bylo rozúčtování prováděno v rozporu se zákonem a Vy byste se proti takovému postupu mohl bránit.
Zdroj: JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS
Foto: Pixabay