Nevím si už rady s fungováním našeho bytového družstva o 7 bytech. Máme zvolené orgány, předsedu, 2 místopředsedy. Předsedkyně družstva zároveň vede komplet účetnictví a má přístup do banky. Všechny funkce orgánů jsou placené družstevníky. Účetnictví je placeno předsedkyni extra. Všichni jsme členy družstva, tedy i orgány družstva. Vyjmenování problémů: 1. Schvalování uzávěrky. Předsedkyně družstva přinese jen konečné číslo hospodářského výsledku. Vůbec nevím, kolik družstvo má pohledávek, závazků, kolik máme čerpáno z fondu, stav úvěru. Účetní závěrka na schůzi není předložena. 2. Dodnes nemám vyúčtování za rok 2020, ostatní mají. U mne se musí rozúčtovat na starého člena družstva a mne (jsme tu noví). Tohle předsedkyně družstva dělá už tři měsíce. 3. Na četné urgence, viz bod 1 a bod 2, předsedkyně nereaguje, ostatní členové nemají příliš zájem o kontrolu účtů. Ostatní místopředsedové prý nemají jak svoji kolegyni přinutit. Přitom máme schvalování účetní závěrky ve stanovách. Dodání vyúčtování členovi má také svůj termín, pokud se nemýlím. 4. Dochází k bezdůvodnému prodlužování sestavení závěrky až na červenec, aniž by to někdo konzultoval se členy (výmluvy na málo času). Jedná se o mikrodružstvo se sedmi byty, toto družstvo je vlastně klientem paní předsedkyně, ona družstvu zpracovává účetnictví za úplatu. Poznámka: Nejvyšším orgánem je členská schůze. Můžete mi prosím v kostce napsat všechny paragrafy, které tímto přístupem orgány družstva vůči členům družstva porušují? Můžete mi prosím říct, zda neodporuje nějakému zákonu to, že předseda nejen hradí faktury, má přístup na banku a zároveň i vede účetnictví? Podle mne je tu nebezpečný precedens, zejména v souvislosti s bodem 1, 2, 3. Můžete mi napsat, jestli mám jako člen právo požadovat účetní audit a případně podle jakého zákona? A co když nedodá předsedkyně družstva auditorům záměrně doklady? Prostě odmítne spolupracovat na auditu. Jaké další možnosti mám? Co se stane, když účetní závěrku neschválím a ostatní členové ano? (Oni tomu nerozumí, navíc to takto bohužel funguje celou dobu, nemusí v tom vidět až tak velký problém.) Můžete mi prosím napsat, kdyby i nadále postoj předsedkyně družstva a vlastně i místopředsedů k mým požadavkům byl stále stejný (tj. ignorování), jestli mám nějakou možnost se svých práv domoci u soudu? Ráda bych se tomu samozřejmě vyhnula, ale když nebude zbytí, budu muset tím aspoň pohrozit. Co doporučujete, kromě dohody, to už jsem zkoušela stokrát a nic.
Odpověď – 1. část
Úvodem vymezuji, že bez bližší znalosti celé záležitosti budu při své odpovědi vycházet toliko z platné právní úpravy, a to především ze zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. (dále jen „ZOK“).
Nejprve se budu věnovat problematice schvalování účetní závěrky. ZOK v této záležitosti předepisuje statutárnímu orgánu povinnost, aby účetní závěrku zpřístupnil alespoň 15 dnů přede dnem konání členské schůze v sídle družstva nebo v jiném místě určeném v pozvánce na členskou schůzi družstva.
Statutární orgán, zde předsedkyně družstva, poté zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá členské schůzi ke schválení účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů anebo úhradu ztráty.
Účetní závěrku musí předsedkyně předložit členské schůzi ke schválení tak, aby se členská schůze, která má účetní závěrku schválit, mohla konat nejpozději do šesti měsíců po skončení účetního období, za které je řádná účetní závěrka sestavena. Tato povinnost poté vychází z ust. § 638 odst. 2 ZOK.
Právo členů družstva seznámit se s účetní závěrkou družstva (i s dalšími podklady k záležitostem zařazeným na program členské schůze) vyplývá již z úpravy pozvánky na členskou schůzi. Povinnou náležitostí pozvánky na členskou schůzi je totiž určení místa, kde se člen může seznámit s podklady k jednotlivým záležitostem programu členské schůze, nejsou-li přiloženy k pozvánce (§ 636 odst. 2 písm. e) ZOK). ZOK za účelem zvýšení právní jistoty stanoví výslovně, ve kterém místě a po jak dlouhou dobu před konáním členské schůze se členové družstva mohou seznámit s účetní závěrkou.
Odpověď – 2. část
ZOK vypočítává jen minimální nezbytné náležitosti pozvánky na členskou schůzi; stanovy mohou určit další náležitosti pozvánky. Bude-li některý z údajů uvedených v ustanovení § 636 odst. 2 ZOK v pozvánce chybět, může to mít za následek i vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze proto, že byla svolána v rozporu se ZOK.
Schválení účetní závěrky je poté v rukou členské schůze, která o této záležitosti rozhoduje za přítomnosti většiny všech členů majících většinu všech hlasů, a to konkrétně většinou hlasů přítomných členů, nevyžadují-li stanovy vyšší počet hlasů.
Pokud tedy nejsou podklady přiloženy k pozvánce ani není určeno místo, kde se člen může seznámit s podklady k jednotlivým záležitostem programu členské schůze, zjevně je Vám tím upíráno právo vycházející z ust. § 636 odst. 2 písm. e) ZOK a přichází tedy v úvahu podat členskou žalobu dle ust. § 584 ZOK.
Členská žaloba je poté významným nástrojem posilujícím postavení řadových členů družstva, jímž může člen pro družstvo dosáhnout náhrady újmy způsobené mu nikoliv řádným výkonem funkce člena (voleného) orgánu družstva. Žaloba se podává proti členu voleného orgánu, zde předsedkyni, pakliže vyvstane podezření, že tento člen voleného orgánu nejednal s péčí řádného hospodáře. Obsahem povinnosti péče řádného hospodáře je zejména povinnost jednat s nezbytnou loajalitou, pečlivostí a potřebnými znalostmi.
Právo podat tuto žalobu je v souladu s předmětným ustanovením oprávněn každý člen družstva.
K Vašemu dotazu ohledně možného střetu zájmů uvádím, že ve Vámi popsané situaci se pravděpodobně nejedná o střet zájmů, nicméně předseda představenstva by mohl za určitých podmínek např. porušit výše zmíněnou péči řádného hospodáře a nést odpovědnost za újmu, kterou takovým porušením bytovému družstvu způsobí.
K vyúčtování služeb uvádím, že v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, je bytové družstvo, zastoupeno předsedkyní jakožto statutárním orgánem (dle zákona č. 67/2013 Sb. v postavení poskytovatele služeb), povinno Vám předložit vyúčtování služeb do 4 měsíců od skončení daného zúčtovacího období.
Odpověď – 3. část
Ve vyúčtování přitom musí být uvedena skutečná výše nákladů na jednotlivé služby, stejně jako celková výše přijatých měsíčních záloh tak, aby byl patrný případný rozdíl mezi těmito částkami ve vyúčtování. Jedině takové vyúčtování může způsobit splatnost případného nedoplatku či přeplatku.
Stran vymezení zúčtovacího období uvádím, že zúčtovací období je dle téhož zákona nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb.
Vyúčtování služeb Vám musí být doručeno řádně, tedy včas a se splněním všech zákonných náležitostí. Jestliže Vám vyúčtování bude doručeno včas a Vy budete pochybovat o jeho správnosti, tak máte jakožto příjemce služeb právo požádat poskytovatele služeb o doložení nákladů na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování, přičemž poskytovatel služeb Vám je povinen vše uvedené doložit nejpozději do pěti měsíců po skončení zúčtovacího období. Současně máte jako příjemce služeb právo podat proti způsobu a obsahu vyúčtování námitky, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popř. doložení shora uvedených podkladů. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky. Doporučuji Vám tedy uplatnit své výtky nejprve touto formou.
Pokud by Vám ani tehdy nebylo požadované řádně doloženo, opět přichází v úvahu domáhat se doručení řádného vyúčtování soudní cestou.
Zdroj: JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS
Foto: Pixabay