Chtěla bych se zeptat, zdali je možné někomu nějak zakázat, aby kouřil v bytě. V sousedním bytě žijí silní kuřáci a kouř se dostává do dalších bytů pravděpodobně skrz ventilaci. Když si také zapálí na balkoně, jde nám to přímo do oken a není pak možné ani větrat, takže ať si zapálí, kde si zapálí, vždycky to poznám (nejsem jediná, koho to obtěžuje). Už jsem zkoušela nějak kontaktovat předsedu SVJ, ale marně.
Odpověď – 1. část
Předně si Vás dovoluji upozornit, že jelikož neznám veškerá specifika Vašeho případu, zejména znění stanov vašeho společenství vlastníků, budu ve své odpovědi vycházet z platné právní úpravy, a to zejména z občanského zákoníku.
Dle občanského zákoníku má vlastník jednotky právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt, jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv. Zároveň nesmí ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. Současně zákon stanovuje, že se má vlastník zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku, resp. bytové jednotky.
Pokud by tedy jednání vašeho souseda v předmětné situaci způsobovalo, že kouř z jedné jednotky vniká do dalších bytových jednotek, případně do společných částí domu v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání jednotky, jednal by tento vlastník v rozporu se zákonem. K tomu si dovoluji dodat, že otázka posouzení míry přiměřenosti imisí se posuzuje v každém jednotlivém případě zvlášť s přihlédnutím ke specifickým okolnostem a není tedy možné předem specifikovat, co se považuje za imise a co je už „nepřiměřené místním poměrům“.
Odpověď – 2. část
V takovém případě je vždy nejlepší se danou situaci nejdřív snažit řešit ústní dohodou se sousedem, který se rušivého jednání dopouští, a požádat ho, aby se kouření v daných prostorech zdržel.
Pokud soused na danou ústní dohodu přistoupit nehodlá nebo by se situace po dohodě nezlepšila a soused by pokračoval ve svém jednání jako doposud, je možné v krajním případě situaci řešit soudní cestou, a to sice domáháním se zdržení se rušivého jednání podáním tzv. negatorní žaloby u příslušného soudu. V tomto směru však upozorňuji, že prokázání shora uvedené „nepřiměřenosti“ bude v soudním řízení vaší povinností.
Zdroj: JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS
Foto: Pixabay