Právní poradna: Kolik plných mocí může mít jeden člen SVJ při hlasování?

Máme SVJ, celkem 24 bytů, shromáždění vlastníků a hlasování. O tom, kolik hlasů dle svých podílů je třeba a kdy, to je nám ze zákona známo (nadpoloviční většina zúčastněných nebo jindy nadpoloviční většina všech, jindy ¾). Co ale nelze nikde vyhledat, je, kolik plných mocí pro jednání na schůzi shromáždění a hlasování může přijmout a použít jeden člen společenství, aby to bylo dle práva? Jednu, dvě, tři, více? Můj druhý dotaz je na případné hlasování per rollam. Někde se nepíše nic, jinde zase to, že neodevzdané podepsané hlasovací lístky jsou považovány za nesouhlas stejně, jako odevzdané s označením zdržel se hlasování. Je tomu tak a kde to je v zákoně nebo nějaké vyhlášce napsáno?

Jak obecná úprava smluvního zastoupení, tak rozhodování mimo zasedání v případě společenství vlastníků je obsaženo v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „OZ“).

Co se týče Vašeho prvního dotazu zákonná úprava žádná specifika zastoupení vlastníků na shromáždění nepřináší. Naopak je zákon do značné míry benevolentní, a pro případ, kdy vlastník jednotky chce pro své zastoupení a hlasování na shromáždění zmocnit jinou osobu, nevyžaduje ani, aby zástupcem, resp. zmocněncem byl člen daného společenství. Postačí tedy, bude-li zmocněncem způsobilá fyzická osoba.

Též zákon neklade žádná omezení, co se týče počtu, na základě kolika plných mocí může být zmocněn jeden zmocněnec. Je zde tedy sledován primárně ten účel, aby bylo shromáždění usnášeníschopné, byť bude většina vlastníků přítomna toliko skrze své zmocněnce.

Ohledně Vašeho druhého dotazu uvádím, že specifika platnosti hlasování mimo zasedání, tedy tzv. per rollam, jsou upravena v ustanovení § 1212 OZ. Dle tohoto ustanovení platí, že k platnosti takového hlasování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plně znění návrhu rozhodnutí.

Další podrobnosti týkající se způsobu odevzdání hlasů by pak měly upravovat stanovy daného společenství. Zejména by ve stanovách měla být obsažena lhůta, v níž je zapotřebí hlas odevzdat. Z uvedeného tedy vyplývá, že podepsaný hlas, který však ve stanovené lhůtě nebyl odevzdán, nelze považovat za platný.

Naopak pokud vlastník odevzdá hlas, který bude obsahovat jak jeho podpis, tak text o zdržení se hlasování, bude i takový hlas platný, nicméně se připočte k neutrálním hlasům. Započítá se tedy toliko pro usnášeníschopnost daného hlasování, avšak nebude se jednat ani o hlas klad ani záporný.

Zdroj: JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS

Foto: Pixabay