Chtěla bych se zeptat na formu zasílání zásilek s podklady pro hlasování per rollam a vyplněných hlasovacích lístků, zda stačí “obyčejně poštou”, nebo doporučeně? Předseda našeho SVJ nám sdělil zákonnou patnáctidenní lhůtu a také sdělil, že později zaslané hlasovací lístky budou vyřazeny. Přičemž mně individuálně sdělil, že po lhůtě 15 dnů počká ještě týden, a pak teprve bude vylučovat zpozdilé hlasovací lístky. Je toto právně v pořádku? Jak je možné vyloučit zpozdilé hlasovací lístky, když je vše zasíláno “obyčejně poštou”, a není tudíž doložitelné, kdy vlastník zásilku převzal, ale také i kdy výbor převzal došlý hlasovací lístek. Jaký má být prosím správný postup?
Předem mi dovolte uvést, že bez konkrétních znalostí Vašeho případu budu ve své odpovědi vycházet toliko z platné právní úpravy obsažené zejména v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“).
Co se týče formy zasílání podkladů pro rozhodování mimo zasedání, zákon tuto formu nespecifikuje. Záleží tedy na konkrétní úpravě obsažené ve stanovách Vašeho společenství vlastníků.
Zákon pouze upravuje minimální obsahové náležitosti návrhu pro rozhodnutí mimo zasedání, tedy že takový návrh musí obsahovat alespoň návrh usnesení, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny. Dále musí být v takovém návrhu uveden údaj o lhůtě, ve které se má vlastník jednotky vyjádřit. Ohledně délky této lhůty je rozhodující lhůta určená stanovami, avšak pokud stanovy společenství v této věci mlčí, platí zákonná patnáctidenní lhůta.
Zmíněnou lhůtu 15 dnů lze stanovit delší pouze za předpokladu, že tuto delší lhůtu určí stanovy. Pokud stanovy tuto lhůtu neobsahují, nelze ji prodlužovat nad zákonem stanovených 15 dnů.
Též je nutné upozornit, že rozhodnutí na zaslaném návrhu musí být ve stanovené lhůtě doručeno oprávněné osobě, jedná se tedy o lhůtu hmotněprávní, u níž nepostačí, bude-li v dané lhůtě zásilka s rozhodnutím např. odevzdána na poště. Proto platí, že nebude-li v dané lhůtě rozhodnutí vlastníka jednotky doručeno oprávněné osobě, je nutné to vykládat jako jeho nesouhlas.
Zdroj: JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS
Foto: Pixabay