Portál o bydlení – Novinky ze světa bydlení
Mé manželce zemřela maminka, dům je v držení bytového družstva, kde bydlela 40 let. Moje manželka tím pádem jako jediný dědic podíl zdědila, proběhlo dědické řízení, jehož zápis byl doručen na firmu, která spravuje jejich agendu. Z mých znalostí, ale mohu se plést, dělal jsem 10 let předsedu bytového družstva, dědictvím automaticky vzniká nájemní vztah. Ano/ne? To je obecná otázka, nemajíc na nic vliv, jen mě to zajímá. U SVJ při hlasování o čemkoliv stačí/lo, aby jeden nesouhlasil, a byl problém, u bytového družstva bylo, že pokud většina souhlasila, tedy 51 %, návrh se považoval za schválený. Můžete mi to prosím potvrdit, nebo vyvrátit?
Odpověď – 1. část
Úvodem vymezuji, že bez bližší znalosti celé záležitosti budu při své odpovědi vycházet ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) a ze zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“).
K Vašemu prvnímu dotazu uvádím, že přechod podílu v obchodní korporaci, jíž bytové družstvo je, upravuje v obecných ustanoveních § 42 ZOK, který výslovně stanoví, že zákaz či omezení přechodu podílu se zakazuje.
Dle ustanovení § 737 odst. 1 ZOK na dědice družstevního podílu přechází nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu, včetně práv a povinností s tím spojených. To v nyní řešeném případě znamená, že nabytím dědictví po zůstavitelce přešlo na Vaši ženu právo nájmu k předmětnému družstevnímu bytu.
Týká-li se otázky rozhodování v poměrech SVJ, bude nutno zohlednit obsah stanov. Ustanovení § 1206 odst. 2 OZ stanoví, že shromáždění SVJ je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů. Vzhledem k tomu, že zákon potřebný vyšší počet hlasů pro žádný případ nestanovuje, rozhodující bude úprava obsažena ve stanovách.
Odpověď – 2. část
Není tedy pravdou, že by pro přijetí rozhodnutí na shromáždění SVJ byla ze zákona automaticky potřebná shoda všech vlastníků. Tomu by tak mohlo být pro určité záležitosti pouze v případě, že by tak určily řádně schválené stanovy.
U bytových družstev je úprava rozhodování členské schůze obsažena v ustanovení § 644 an. ZOK. ZOK obdobně jako u SVJ stanoví, že se členská schůze usnáší většinou hlasů přítomných členů, nevyžaduje-li ZOK nebo stanovy vyšší počet hlasů. I zde je tedy možno obecné pravidlo modifikovat prostřednictvím úpravy obsažené ve stanovách.
Na rozdíl od úpravy SVJ jsou taktéž stanoveny konkrétní oblasti, pro něž je třeba kvalifikovaná rozhodovací většina, přičemž tyto záležitosti jsou vymezeny v ustanovení § 650 odst. 2 ZOK. Kvalifikovanou rozhodovací většinou konkrétně rozumíme přijetí usnesení alespoň dvěma třetinami přítomných členů, a to za účasti dvou třetin všech členů.
Zdroj: JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS
Foto: Pixabay
