Jsme bytové družstvo, ve kterém jsou bytové jednotky rozděleny do samospráv. Každá samospráva má své delegáty a svůj statutární orgán (výbor samosprávy). Dle našich stanov rozpočet samosprávy projednává členská schůze samosprávy, ne výbor samosprávy. Výbor samosprávy má dle pokynů představenstva předložit rozpočet k projednání členskou schůzí samosprávy. Toto však představenstvo s výborem samosprávy nedělají a představenstvo realizuje zakázky i za cca 100 tis. Kč bez projednání členskou schůzí samosprávy. Případně v rozporu s rok starým usnesením členské schůze samosprávy, ve kterém se nějaká zakázka odmítla. Dochází zároveň k porušení interní směrnice, která říká, že domovní schůze vybírá dodavatele. Dotaz 1: Dle našeho názoru je členská schůze nejvyšším rozhodovacím orgánem bytového družstva. Takže dokud členská schůze samosprávy neprojedná a neschválí výdaje ze svého rozpočtu (fondu oprav), nesmí představenstvo družstva na plánované zakázky použít finanční prostředky samosprávy (s výjimkou havárií, bezprostředního ohrožení majetku, zdraví apod.). Pokud představenstvo čerpá prostředky bez projednání (a schválení) členskou schůzí samosprávy, dochází k neoprávněnému čerpání prostředků samosprávy a samospráva je oprávněna požadovat navrácení čerpaných finančních prostředků. Je to tak? Po poukázání na tento problém výbor samosprávy s představenstvem družstva přestaly jakkoliv probírat finanční záležitosti samosprávy. Je zde tedy snaha zvolit si výbor samosprávy nový, nicméně výbor samosprávy s představenstvem tento proces blokují. Dotaz 2: Jsem delegát samosprávy, zastupuji cca čtvrtinu členů samosprávy. Dle stanov se členská schůze samosprávy musí konat, když o ní jako delegát požádám. Poté má dle stanov povinnost svolat členskou schůzi samosprávy do 1 měsíce výbor samosprávy, ten však nekonal a povinnost svolat členskou schůzi samosprávy tak přešla na představenstvo. Dle zákona o obchodních korporacích představenstvo na to mělo 40 dní od doby podání žádosti, ale nakonec představenstvo oznámilo, že členskou schůzi nesvolá. Nejsem si jist, jak nyní postupovat – můžou mě (nebo někoho jiného) nyní, když představenstvo nevyhovělo v zákonné lhůtě, pověřit svoláním členské schůze samosprávy lidé z mého volebního obvodu, když jich není více než 1 třetina? Vím, že za A) mohu dát podnět kontrolní komisi, ale tím se svolání členské schůze opět protáhne, za B) mohu sehnat 1/3 členů samosprávy, podat novou žádost a po 40 dnech případně být pověřen touto třetinou již bez asistence představenstva. V obou těchto případech se to ale opět protáhne. Dotaz 3: Dle zákona o obchodních korporacích je představenstvo povinno řídit se usneseními členské schůze. Vztahuje se to i na členské schůze jednotlivých samospráv?
Odpověď – 1. část
Předně uvádím, že bez bližších znalostí Vašeho případu a stanov Vašeho bytového družstva budu ve své odpovědi vycházet pouze z platné právní úpravy, a to zejména ze zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“).
Samospráva bytového družstva je jeho organizační jednotkou, která může být zřízena stanovami. Je-li zřízena, pak stanovy dle ustanovení § 754 písm. c) ZOK určí, zda si členové zařazení do jednotlivých samospráv mohou jmenovat orgány bytového družstva, které budou zajišťovat činnost samospráv, a též se ve stanovách vymezí pravomoc a působnost těchto orgánů.
Členská schůze samosprávy je fakultativně zřízený orgán, tedy takový orgán, který ve smyslu ustanovení § 629 písm. d) ZOK zřizují stanovy. Na členskou schůzi samosprávy se tedy neuplatní ustanovení upravující působnost členské schůze bytového družstva, jelikož působnost členské schůze samosprávy má být vymezena stanovami.
Z rozhodovací praxe českých soudů lze navíc dovodit, že do působnosti fakultativně zřízených orgánů nemohou spadat záležitosti, které zákon svěřuje do působnosti obligatorně zřizovaných orgánů, tj. členské schůze bytového družstva a představenstva bytového družstva či případně též kontrolní komise bytového družstva.
Pokud však stanovy vyžadují souhlas členské schůze samosprávy pro některá rozhodnutí představenstva bytového družstva, avšak tento souhlas by nebyl dán, bude záležet, zda takovým jednáním vznikne bytovému družstvu škoda. Je tedy otázkou, zda je tak činěno v zájmu bytového družstva, anebo nikoli. Též se lze obrátit se stížností na kontrolní komisi, byla-li zřízena.
Odpověď – 2. část
Co se týče nesvolání členské schůze samosprávy, nelze užít obecné pravidlo zakotvené v ustanovení § 641 ZOK týkající se nesvolání členské schůze bytového družstva, nýbrž je nutné mít celý postup upraven ve stanovách bytového družstva. Pokud zůstávají všechny povinné orgány nečinné, ze zákonné úpravy Vám žádné oprávnění svolat členskou schůzi samosprávy nevyplývá. Tato pravomoc by tak mohla být obsažena pouze ve stanovách bytového družstva.
Nicméně dle ustanovení § 159 OZ platí, že člen voleného orgánu má povinnost vykonávat tuto funkci s péčí řádného hospodáře. To znamená, že je povinen svou funkci vykonávat s nezbytnou loajalitou a pečlivostí.
V každém případě lze ale doporučit, abyste konkrétní kroky konzultoval s odborníkem z řad advokátů, který se znalostí všech bližších okolností doporučí možný postup vůči členům volených orgánů vašeho bytového družstva a případně Vám pomůže s přípravou příslušných dokumentů či podání.
Zdroj: JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS
Foto: Pixabay