Portál o bydlení – Novinky ze světa bydlení
Účinnost izolace klesá s tloušťkou izolace či nesprávným provedením zateplení. Věděli jste, že se vyplatí zateplit minimálně tloušťkou 15 cm? Rozeberme podrobně nejčastější mýty, které se pravidelně objevují mezi laickou veřejností. Řada lidí například věří tomu, že zateplit dům lze i speciálním nátěrem. Další se zase obávají, že kvůli zateplení jim budou plesnivět zdi nebo budou muset častěji větrat.1) Deset centimetrů izolace stačí
Stanovit něco jako paušální doporučenou šířku izolace nelze. Situace se liší hlavně podle druhu zdiva. Nicméně tradičních deset centimetrů je prakticky pokaždé málo. Tloušťka izolační vrstvy záleží na druhu zdiva, obecně však u dobrých projektů přesahuje 15 centimetrů.
Příliš tenká vrstva izolačního materiálu může u nekvalitního projektu zapříčinit vlhnutí zdí. Nevhodná kombinace materiálu zdiva a tenké izolace má totiž za následek kondenzaci vlhkosti.
Necháváme-li si zateplit dům, měli bychom mít na paměti, že největší část nákladů padne na lešení, pracovní sílu či povrchovou úpravu. Tlustší izolace už s rozpočtem příliš nepohne. Když si po několika letech uvědomíme, že platby za vytápění poskočily a silnější vrstva izolace by se přece jen hodila, máme smůlu.
Normou požadované hodnoty představují minimální přípustnou kvalitu, při jejímž dosažení lze stavbu povolit a zkolaudovat. Uvažujeme-li ovšem v časovém horizontu životnosti stavby, pak se vyplatí vyžadovat doporučené hodnoty, tedy lepší izolační vlastnosti. Investice do pár centimetrů navíc se rozhodně vyplatí.
Čím lepší energetická rekonstrukce domu, tím menší účty za spotřebu energie. Nízkoenergetické domy mají spotřebu 50 kWh/m2, a pasivní budovy dokonce maximálně 15 kWh/m2 ročně. Účty za energii v pasivním domě jsou tedy oproti běžné stavbě o 80–90 % nižší. Pro ilustraci: rok vytápění a ohřívání vody pro byt v pasivním domě vyžaduje pouze jeden až dva krychlové metry dřeva!
2) Tlustou cihlovou zeď nemá smysl zateplovat
Domy s tlustými obvodovými stěnami z plných cihel mají pověst dobře izolujících staveb a jejich majitelé často považují zateplení za zbytečný luxus. Ve skutečnosti by však ani metrová zeď z plných cihel zdaleka nevyhověla požadavkům současné normy na tepelně izolační vlastnosti obvodové stěny. Vnější tepelnou izolaci má proto smysl instalovat i na cihlovou stěnu, jejíž tloušťka přesahuje 60 centimetrů.
3) Po zateplení začnou na vnitřních stěnách růst plísně
Plísně rostou na vlhkých stěnách bez ohledu na to, zda jsou zateplené, či nikoli. Při správně navržené a instalované tepelné izolaci se vlhkost zdiva nezvýší. Projektant musí dbát na to, aby nedocházelo ke kondenzaci vodní páry ve zdivu. Zajistit to lze dostatečnou tloušťkou izolačního materiálu tak, aby se zdivo neochladilo pod teplotu rosného bodu. Vhodnou tloušťku izolačního materiálu lze navrhnout prakticky pro všechny druhy zdiva.
Problém by ovšem mohl nastat při zateplení vlhké zdi. Před započetím prací je proto nutné vlhkost zdiva proměřit a odstranit příčinu vlhnutí, například nekvalitní hydroizolaci. V případě starších domů, kde často nelze zabránit přístupu vlhkosti do zateplované stěny ze základů, je vhodnějším materiálem minerální vlna, neboť má nižší difúzní odpor – lepší prodyšnost – než polystyren.
V případě plísní, které vznikají kvůli kombinaci vysoké interiérové vlhkosti a studených vnitřních stěn (například v důsledku instalace nových těsných oken), je zateplení pláště budovy jedním z důležitých kroků, který pomůže problém s vlhkostí odstranit. A konečně, po zateplení, stejně jako před ním, je třeba vlhkost vzduchu průběžně sledovat a dostatečně větrat. Při komplexních rekonstrukcích se pak doporučuje instalovat řízené větrání s rekuperací (výměnou tepla mezi odváděným a přiváděným vzduchem), kde míru vlhkosti hlídá čidlo.
4) Izolaci lze nahradit speciální omítkou, fólií nebo nátěrem
Vrstva izolačního materiálu zvyšuje celkovou tloušťku stěny, což v některých případech znamená nutnost stavebních úprav (například střešní konstrukce). To může být pro někoho překážka, a tak se lze setkat s názorem, že tepelně izolační vlastnosti stačí vylepšit vrstvou omítky nebo nátěru – na trhu se čas od času podobná nabídka objeví. Nahradit tlustou izolaci tenkovrstvým nátěrem k naší smůle plnohodnotně nelze. Reklamní sliby o využití nanotechnologií a vědecky prokázané účinnosti nátěru je třeba brát s rezervou.
Pokud by někdo z výrobců přišel s nátěrem, který snižuje prostup tepla stěnou na úroveň doporučenou současnou normou (U = 0,25 W/m2.K), nepochybně by způsobil revoluci v zateplování budov. Při vašich plánech proto s touto možností nepočítejte.
5) Všechna nová okna jsou energeticky úsporná
Nová okna nabízená certifikovanými výrobci jsou nepochybně úspornější než ta ze sedmdesátých let. Zdaleka ovšem nelze říci, že všechna mají stejnou kvalitu. Z pohledu energetické efektivnosti je rozhodujícím parametrem součinitel prostupu tepla označovaný Uw, který zahrnuje vlastnosti zasklení i rámu. Kvalitní okna používaná v pasivních domech mají „účko“ do 0,8 W/m2.K, na trhu jsou ovšem k dostání i taková, která mají tento parametr dvakrát horší (norma připouští i hodnotu 1,7 W/m2.K). Výběru oken podle kvality a ceny je proto potřeba věnovat pečlivou pozornost.
Zdroj: Asociace výrobců minerální izolace
Foto: Pixabay
