18. září 2024

Aktuální otázky dostupného bydlení. Proč se vyplatí usilovat o co nejvyšší energetický standard? A jsou bytové domy v kvalitě PENB C opravdu energeticky úsporné?

Pojem energetické náročnosti budov je dostatečně známý. Přesto stojí za připomenutí, že u staveb se energetická náročnost hodnotí podobně, jako je tomu u žárovek, ledniček, televizí a dalších spotřebičů. Průkaz energetické náročnosti budovy je dokumentem, který rozděluje budovy na třídy A až G na základě potřeby pro jejich typické využití. Hodnotí se množství energie potřebné pro vytápění, chlazení, ohřev vody, osvětlení, větrání a úpravu vlhkosti vzduchu.

Hlavním kritériem hodnocení budov je množství primární energie, která pochází z neobnovitelných zdrojů energie, jako jsou například uhlí, zemní plyn nebo ropa. Snahou je, aby podobné energie bylo co nejméně. Dále hodnotu průkazu energetické náročnosti ovlivňují prvky typu jednoduchý tvar budovy, využití obnovitelných druhů energie (slunce, vítr, země, voda, vzduch), orientace domu ke světovým stranám a vhodně zvolená tepelná konstrukce.

To, že PENB není nějakým bruselským výmyslem nebo dalším úřednickým předpisem, lze doložit na nákladech na vytápění typového bytu o velikosti 70 čtverečních metrů. Rozdíl mezi třídou A a G je při ceně 3 600 Kč/MWh více než 5,5násobný!

V tabulce č. 2 pak vidíme náklady, jak by mohl vypadat cenový dopad, pokud bychom navrhovali byty, respektive bytové domy, pasivní, nízkoenergetické a energeticky úsporné.

Podstatou energetických úsporných domů je správná celková koncepce domu a souhra jednotlivých činitelů. Cestu za snížením spotřeby domu bychom proto měli začít výběrem projektanta, který má s navrhováním tohoto typu staveb zkušenosti. Velmi důležité jsou prosklené jižní plochy. Slouží jako jeden z významných tepelných zdrojů. Mluvíme o takzvaných pasivních tepelných ziscích.

Tvar objektu by měl být jednoduchý, kompaktní, bez zbytečných arkýřů, vikýřů a dalšího členění. Tím se dosáhne toho, aby poměr ochlazovaných vnějších ploch k celkovému objemu budovy byl co nejmenší a aby složitými detaily nedocházelo ke zbytečnému vytváření tepelných mostů. Úsporný dům se neobejde bez kvalitní obálky bránící teplu unikat ven.

Přirozeně záleží i na tom, z čeho je dům postavený. Možností je mnoho, na trhu existuje řada různých materiálu a jich kombinací, z nichž mnohé jsou schopny splnit požadavky i pro pasivní nebo nulové domy. Rozhodující jsou tedy tepelně-izolační vlastnosti konečné skladby konstrukcí. Zde mohou velmi dobře dopadnout modulární nebo prefabrikované stavby. A naopak velmi špatně mohou skončit skvěle vyprojektované domy, pokud stavebník ušetřil na dozoru projektanta během realizace.

U všech prosklených ploch je rozhodující součinitel prostupu celou plochou – Uw. Je důležité, aby rozdíl mezi tepelně izolačními vlastnostmi stěny a okna byl co nejmenší. Nízkoenergetické domy vyžadují okna s Uw nižším než 0,80 W/m²K, pasivní nižším než 0,60 W/m²K. I když použijeme ta nejkvalitnější, stále zůstávají nejslabším článkem.

Čemu tedy dát přednost? Tepelné izolaci nebo pasivním ziskům? O tom by měl rozhodnout projektant v souladu s celkovou koncepcí domu. Nemusí zavrhovat ani jednu z koncepcí, ale může zvolit různé typy prosklení. Na jih dát přednost oknům s vyšším solárním faktorem, na sever pak volit okna vysoce tepelně izolující. Tam, kde je to třeba, navrhne i vhodné zastínění.

Další obvyklé dilema se týká větrání. Sebekvalitnější materiály použité k výstavbě domu by ztratily svůj smysl, kdyby teplo unikalo z domu spárami a jinými nechtěnými cestami. Řešením je nucené větrání vzduchotechnickou jednotkou a rozvody vzduchu po domě. Do obytných místností je tak neustále přiváděn vzduch přesně v potřebném množství.

Dobrý koncept domu, jeho úsporný tvar, orientace, dispozice či pasivní solární zisky, nijak nezvyšují investiční náklady. Ukazuje se naopak, že dobře navržený dům může dosáhnout mimořádně úsporných parametrů při navýšení nákladů třeba jen o 10 % oproti domu odpovídajícímu tříd C. Přitom by měl kromě nižších provozních nákladů zajistit i větší komfort bydlení.

Při výběru projektanta, se nezapomeňte o optimalizaci nákladů zajímat. Ideální je, aby projektant spolupracoval s energetickým specialistou, statikem a topenářem již ve fázi projektové přípravy.

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay