Dřevostavby v ČR po roce 1990 (III)
Podobně jako po sametové revoluci nastal celkový rozvoj průmyslu ČR, začalo se i stavebnictví ohlížet po nových technologiích. Byla to doba, kdy na stavebním trhu ještě byli řemeslníci dostupní. Navíc ne všichni měli zájem měnit své staré dovednosti, a tak vznikaly dřevěné rámové konstrukce opláštěné cementovláknitou deskou Velox, dřevotřískovou nebo cementotřískovou deskou Cetris.
Sádrokartony u nás byly tehdy výjimkou. S první montáží sádrokartonu jsme se setkali v Německu. Hlavním problémem byly zažité názory na vlhkost dřeva. Převládal názor, že vlhkost 20 % je optimální. Všichni se shlíželi v nutnosti dřevo řádně impregnovat. A tak co bylo sytě zelené nebo červené, bylo to nejlepší, bez ohledu na skutečnost, zda nátěr ochranné látky proti houbám a hmyzu obsahuje.
Parozábrany byly výjimkou. Mělo to jednu výhodu, stavby byly difúzně otevřené. Tehdy tepelné mosty nikdo moc neřešil.
Jak šla doba dál a firmy se dostávaly do kontaktu se zahraničím, měnily se i konstrukce. Největším zdrojem informací byly nejdříve zkušenosti hlavně z Německa a následně internetové podklady, které jsou na www.dataholz.com k vyhledání dodnes.
Jako konstrukční materiál se používaly vodovzdorné dřevotřísky, které byly z venku opláštěny zateplovacím systémem (polystyren – EPS a tenkovrstvá fasáda). Nejdříve byly užívány stěrky na bázi akrylátu, následně silikátové a dnes silikonové. V 90. letech minulého století mnozí vnitřní dřevotřísku povrchově upravovali pouze tapetováním. Následně se používal sádrokarton, který nalezneme v moderních dřevostavbách dodnes.
Rozhodnutí v celém školském systému nás přivedla na rozcestí. Pravý řemeslník, který si uměl poradit s každým problémem, se pomalu vytrácí, a to nutí stavební výrobu k hledání nových cest. Postupně přecházíme na zjednodušené montážní systémy, které je schopen provádět i zaškolený specialista. Také se objevují nové, progresivnější materiály a technologické postupy, které se promítají jak do konstrukčních řešení, tak do vzhledu dřevostaveb.
Užívaní staveb
Velký vliv na životnost staveb má způsob jejich užívání. Bylo by žádoucí – a některé firmy to již dělají –, aby i dodavatelé staveb, a to nejen staveb na bázi dřeva, klientům spolu s předáním stavby předávali i návod, jak dům užívat a udržovat. Vždyť ke každému výrobku dostanete od výrobce informační příručku, jak ho používat a ošetřovat. Velmi často pak dochází k nežádoucím úpravám a opravám staveb, které mohou značně snížit životnost dřevěných konstrukcí.
Často se setkáváme s nevhodným prováděním dodatečných rozvodů elektrických instalací, vody apod., při kterých příslušná firma, která nemá zkušenosti s dřevostavbami, poruší parozábranu nebo i nosné prvky dřevěných konstrukcí. Tyto chyby nastávají hlavně tehdy, když si objednatel nedostatečně vyhodnotí své finanční možnosti, a aby si splnil své představy o bydlení, neobjedná si kompletní řešení stavby na klíč, ale přistoupí k najímání jednotlivých firem. Cena většinou odpovídá kvalifikaci firmy. Ušetří i na stavebním dozoru, vždyť kamarád nemůže odmítnout. A vadná stavba jako antireklama pro dřevostavby je na světě.
Zdroj: ČKAIT
Foto: Pixabay