Téma: Stavba z hlediska právního

Stavební řízení – stavební povolení (V)

 Stavební povolení je jakožto výsledek správního řízení správním rozhodnutím, které stanoví podmínky pro provedení stavby, jakož i pro její užívání k povolenému účelu, pokud je to nutné. Stavební povolení je vyžadováno u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, pokud nestanoví stavební zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.

Právní úprava týkající se stavebního povolení je mimo jiné upravena v ustanovení § 103 až § 118 zák. č. 186/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění (dále jen „stavební zákon“).

Stejně jako jiné správní rozhodnutí, musí i stavební povolení splňovat základní obsahové náležitosti správního rozhodnutí stanovené v ustanovení § 68 a 69 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, tzn. musí obsahovat výrokovou část, odůvodnění výroku rozhodnutí a poučení.

Výrok rozhodnutí obsahuje zjednodušeně řečeno řešení toho, co bylo předmětem řízení. Výrok je závaznou částí rozhodnut, která zakládá hlavnímu účastníkovi řízení oprávnění uskutečnit stavbu. Předmětem řízení může být nejen postavení nové stavby, ale také provedení změn na stavbě již stojící, např. postavení nástavby nebo jiné stavební úpravy. Nezbytností výroku je tak přesná identifikace stavby, která je předmětem stavebního povolení, a vedle toho také určení osoby, která je hlavním účastním řízení, tj. označení osoby stavebníka. Stavebníkovi je tímto stavebním povolením přiznáváno právo realizovat stavbu. Stavebník není ale jediným účastníkem řízení, vedle něj v řízení vystupují tzv. vedlejší účastníci, kterými dle ustanovení § 109 stavebního zákona jsou:

• vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem,
• vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem, může-li být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním stavby přímo dotčeno,
• vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva prováděním stavby přímo dotčena,
• vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno,
• ten, kdo má k sousednímu pozemku nebo stavbě na něm právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno.

V odůvodnění stavebního povolení musí být obsaženo, jak úřad postupoval při zkoumání podané žádosti, jak zhodnotil k ní přiložené podklady. Dále z něj musí být patrné, jak právně žádost posoudil, tzn. jaké právního ustanovení aplikoval, a důvody, pro které bylo jednotlivým účastníkům řízení právo přiznáno.

Na závěr stavebního povolení je nutné uvést poučení o tom, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.

Stavební povolení správní úřad vydává za účelem ochrany veřejných zájmů, kterými jsou např. ochrana přírody či bezpečnost. Za tímto účelem stanoví podmínky návaznosti na jiné podmiňující stavby a zařízení, díky čemuž má být stavba po svém dokončení způsobilá užívání. Jedná se např. o napojení k vodovodním a kanalizačním systémům, k energetickému vedení, ale také napojení na pozemní komunikaci nebo jinou nezbytnou dopravní či technickou infrastrukturu apod. Rovněž je jeho prostřednictvím zajištěno dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem. Za tímto účelem stavební úřad může též ukládat různé povinnosti, bude-li to pro řádné provedení stavby nezbytné.

Jestliže je stavebníkovi právo k realizaci stavby přiznáno, může, ale nemusí, tohoto práva využít. Pokud však nezahájí stavební práce do dvou let ode dne nabytí právní moci stavebního povolení, povolení pozbude platnosti.

Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M.

Foto: Pixabay