Téma: Stavba z hlediska právního

Stavební řízení – ohlášení stavby (III)

 Ohlášení je jednou z výjimek z obecné zásady zákona č. 183/2006 Sb., o stavebním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“), že stavební povolení je vyžadováno u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, pokud nestanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Zákon stanoví jinak taxativně v ustanovení § 103 a § 104 stavebního zákona. V prvním jmenovaném ustanovení je obsažen výčet stavebních záměrů, které nevyžadují pro svoji realizaci stavební povolení ani ohlášení, ve druhém ustanovení jsou taxativně jmenovány stavební záměry, u nichž postačí ohlášení.

Ohlášení stavebnímu úřadu postačí dle ustanovení § 104 stavebního zákona v případě jedenácti taxativně zde uvedených stavebních záměrů:

• stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,
• podzemní stavby do 300 m² celkové zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem nebo stavbou podle ustanovení § 16 odst. ² písm. d),
• stavby do 300 m² celkové zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m² celkové zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let; dobu dočasnosti nelze prodloužit,
• stavby do 70 m² celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,
• stavby pro reklamu podle ust. § 3 odst. 2,
• stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch o výměře nad 300 m² nejvíce však do 1 000 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,
• stavby zařízení staveniště, neuvedené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) bodě 1,
• stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
• terénní úpravy neuvedené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. b),
• udržovací práce na stavbě neuvedené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. c),
• stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí.

Ohlášení se podává k příslušnému stavebnímu úřadu, přičemž se jedná o podání, tudíž musí obsahovat základní obecné náležitosti podání dle ustanovení § 37 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, tzn. musí z něj být patrno, kdo jej činí, které věci se to týká a co se navrhuje. Ohlášení stavby je v podstatě zjednodušenou verzí stavebního povolení, jeho výhoda tkví především v rychlejším vyřízení souhlasu se stavbou.

Nevýhodou může být naopak podmínka, že je potřeba souhlasu sousedů, resp. osob, jejichž vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich mohou být prováděním stavebního záměru dotčena. Nemusí se tedy jednat jen o vlastníky sousedních pozemků, se kterými má stavebník společnou hranici pozemku. S ohlášením stavby se dále obvykle pojí žádost podávána místně příslušnému úřadu o územně plánovací informace. Tyto informace obsahují podmínky, za jakých je možné na pozemku stavět, jež mají platnost vždy 1 rok od data vydání. Předkládat se bude vedle toho i projektová dokumentace.

Co se týče obsahu ohlášení, důležitý je účel, ke kterému má stavba, jíž se ohlášení týká, sloužit. Ten musí být jednoznačně určen a následně označen i v ohlášení. Stavební úřad vymezuje účel stavby v souhlasu s provedením stavby. Vedle účelu stavby je nutné v ohlášení rovněž uvést informace o způsobu a době provádění stavby.

Ohlášení stavby není správním řízením. Stavební úřad rozhodne do 30 dnů od ohlášení stavby tak, že buď vydá písemný souhlas s provedením ohlášeného záměru, nebo usnesením rozhodne o provedení stavebního řízení.

Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M.

Foto: Pixabay